Home VIRAL Benzín a nafta i po roce 2035? Europoslanci podpořili ústupky, konečné rozhodnutí ale nepadlo

Benzín a nafta i po roce 2035? Europoslanci podpořili ústupky, konečné rozhodnutí ale nepadlo

0
Benzín a nafta i po roce 2035? Europoslanci podpořili ústupky, konečné rozhodnutí ale nepadlo

Budou se v Evropě prodávat nové benzínové a naftové vozy i po roce 2035? Návrh, který podpořil výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, jim otevírá větší prostor. Zároveň ale zachovává emisní omezení a zvýhodňuje část elektromobilů. Pro řidiče je zásadní jedna věc: listopadové hlasování ještě nezměnilo platný zákon.

Auto v garáži není předmětem zákazu

Debata o roce 2035 se často zkracuje na konec spalovacích motorů. Takové označení ovšem spojuje dvě odlišné věci: nabídku nových automobilů a používání těch, které už jezdí. Evropský parlament ve svém vysvětlení dosavadních pravidel výslovně uvádí, že lidé mohou své současné benzínové či naftové auto používat i po tomto datu. Emisní cíl pro nové vozy sám o sobě nenařizuje jejich odstavení.

Stejně tak tato úprava automaticky nezakazuje obchod s ojetinami ani prodej paliva pro ně. To není nová výjimka vyjednaná minulý týden, ale podstatná vlastnost dosavadního systému. Rozhodování v Bruselu se týká především toho, jaké průměrné emise budou muset plnit výrobci nově registrovaných vozidel. Zprávu o návrhu proto nelze číst jako rozhodnutí, že někdo právě povolil nebo zakázal provoz vašeho stávajícího auta.

Co se skutečně stalo 4. listopadu

Výbor ENVI schválil ve středu 4. listopadu 2026 kompromisní podobu změn emisních pravidel. Pro hlasovalo 48 poslanců, proti 30 a dva se zdrželi. Dohodu připravovaly Evropská lidová strana, socialisté a demokraté a liberální skupina Renew Europe. Nešlo tedy o konečné hlasování celého Evropského parlamentu.

Jak popsal server Eunews, text má nyní zamířit na prosincové plenární zasedání. Parlament by jeho přijetím získal mandát pro jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy. Teprve další legislativní postup může určit výsledné znění. Zatím jde o významnou vyjednávací pozici: výbor chce automobilkám umožnit širší výběr cest ke snižování emisí, než připouští současná úprava.

Tři návrhy, tři různá procenta

Pro orientaci je užitečné oddělit současná pravidla, návrh Evropské komise a nynější stanovisko výboru. Komise na svém přehledu emisních standardů připomíná, že legislativa přijatá v roce 2023 stanovila pro nové osobní vozy a dodávky od roku 2035 stoprocentní snížení emisí CO₂. Referenčním základem je úroveň roku 2021.

V prosinci 2025 Komise navrhla snížit požadavek na emise z výfuků na 90 procent. Zbývajících deset procent by se podle jejího návrhu kompenzovalo stanovenými mechanismy, například nízkouhlíkovou ocelí vyrobenou v Unii nebo příspěvkem vhodných syntetických paliv a biopaliv. Komise v této souvislosti zmiňuje prostor pro plug-in hybridy, prodlužovače dojezdu, mild-hybridy i další spalovací vozy vedle bateriových a vodíkových automobilů.

Výbor ENVI nyní požaduje u osobních aut přímé snížení o 87,5 procenta. Podle tiskové zprávy Parlamentu by výrobci pomocí kreditů za evropskou nízkouhlíkovou ocel kompenzovali dalších nejvýše 7,5 procentního bodu a dosáhli započítaného cíle 95 procent. Čísla tedy označují různé části výpočtu; samotných 87,5 procenta nevystihuje všechny navržené povinnosti.

Nejde ani o příkaz, aby každý jednotlivý model vypouštěl přesně o dané procento méně CO₂. Rozhoduje průměr za nová vozidla příslušného výrobce. Z toho plyne, že nabídka různých pohonů musí fungovat jako celek: prostor pro spalovací vozy nelze oddělit od emisních výsledků ostatních prodávaných aut. Návrh tudíž není neomezenou vstupenkou pro každý benzínový či naftový model.

Malé elektromobily mají dostat početní výhodu

Ústupky pro spalovací pohony doprovází podpora konkrétních elektrických aut. Návrh rozlišuje malé elektromobily vyrobené v EU s délkou nejvýše 4,2 metru a evropské elektrické modely splňující přísná kritéria energetické účinnosti. U první skupiny by se při výpočtu průměrných emisí jedno vozidlo započítalo jako 1,4 vozu, u druhé jako 1,2.

Jde o takzvané superkredity. Nezvyšují počet skutečně prodaných aut; zvýhodňují jejich započítání při plnění povinností výrobce. Pokud by vůz spadal do programu sociálního leasingu, násobitel by se zvýšil o další desetinu. U malého elektromobilu by tedy dosáhl 1,5 a u energeticky úsporného modelu 1,3. Tyto podrobnosti uvádí také přehled Eunews.

Elektrifikace tak z návrhu nemizí. Kompromis současně vytváří úlevy pro jiné pohony a odměňuje vybrané elektrické modely vyráběné přímo v Evropské unii. Zmíněné koeficienty se vztahují k emisním výpočtům automobilek, nikoli k přímé slevě, kterou by dnes mohl kupující automaticky požadovat v autosalonu.

Samostatné zvýhodnění návrh přisuzuje čistě elektrickým dodávkám vyráběným v EU. Do konce roku 2034 by se započítávaly koeficientem 1,2, od roku 2035 koeficientem 1,4. U kreditů za nízkouhlíkovou ocel výbor navíc rozlišuje přechodné období: od účinnosti nových pravidel do konce roku 2034 by jejich příspěvek k plnění konkrétních cílů pro auta i dodávky nesměl překročit tři procenta. Časové hranice jsou tedy součástí návrhu stejně jako samotné hodnoty emisních cílů.