Pětadvacet let od smrti Pavla Juráčka připomíná Ponrepo

Letos je tomu 25 let, kdy zemřel režisér Pavel Juráček, jedna z nejvýraznějších autorských osobností československé nové vlny

Tvorbu filmaře, který byl s Janem Švankmajerem jedinečným solitérem českých „zlatých šedesátých“, připomíná ode dneška archivní kino Ponrepo v Praze

Minipřehlídku uvádí jeho snímek z roku 1969 Případ pro začínajícího kata, jehož námětem byla kniha Jonathana Swifta Gulliverovy cesty. V moderní pohádce si tehdy zahráli Lubomír Kostelka, Pavel Landovský či Klára Jerneková. Dílo a jeho tvůrce to však neměli v normalizačních časech snadné a Juráček se přes svůj prokazatelně mimořádný talent už k další závažnější filmové práci nedostal.

Ve středu 12. února bude uvedena kolekce krátkých snímků s podtitulem Pavel Juráček – od scénáře k režii. Především půjde o třiadvacetiminutový snímek Zdenka Sirového ze stejnojmenného triptychu Hlídač dynamitu. Byl celovečerním školním povídkovým snímkem podle Drdovy Němé barikády, vedle Sirového i společným debutem Jaromila Jireše a Hynka Bočana ze studia FAMU z roku 1963.

Kolekci doplněnou dalšími krátkými snímky, například absurdní anekdotou Postava k podpírání z roku 1963, kterou Juráček natočil s Janem Schmidtem, doplní 19. února projekce povídkového filmu z poloviny 60. let Každý mladý muž. V Juráčkově režii si v něm tehdy zahráli například Pavel Landovský, Ivan Vyskočil, Jaromír Hanzlík i Václav Havel. Přehlídku zakončí 23. února snímek Konec srpna v hotelu Ozon, který Jan Schmidt natočil v roce 1966 podle Juráčkova scénáře. Tento nejobtížněji dostupný trezorový titul vznikl v armádním studiu a podléhal zvláštní ostraze.

Už za studií na FAMU, kterou kvůli bohémskému životu oficiálně nedokončil, projevoval Juráček (1935-1989) výrazný literární talent. Plné uznání mu vynesl už středometrážní režijní debut Postava k podpírání, plný beznaděje a skepse z absurdity moderní doby, připomínající svým vyzněním díla Franze Kafky. Byl i spoluautorem scénáře k vědeckofantastické Ikarii XB 1 a námětu k Sedmikráskám Věry Chytilové.

Své vrcholné dílo Případ pro začínajícího kata začal natáčet v roce 1968 a dokončil těsně před nástupem normalizace. Skončilo na několik desetiletí v trezoru, autorovi bylo zakázáno nadále pracovat. V roce 1977 podepsal Juráček Chartu 77, oficiálními místy byl donucen k emigraci. Ani v Mnichově se mu však nepodařilo navázat na přerušenou režisérskou kariéru. Zemřel v květnu 1989. Ohlas vzbudily jeho deníky z let 1959 až 1974, které vyšly knižně v roce 2003. Režisér Jan Mikulášek vloni jeho zápisky zpracoval do inscenace Zlatá šedesátá, uvedl v brněnské Redutě a loni na podzim přenesl do pražského Divadla Na zábradlí.

zdroj: ČTK – Jiří Borovička mal