Užívejte si to nejparádnější cestování s Prima ZOOM. Čeká vás pouť po vodě i břehu nejposvátnější řeky světa – Ganze.
Velké putování vás zavede do nejrozmanitějších koutů světa a představí jejich zajímavosti.
Na konec procestujeme Amazonii na kole. Přidejte se k výpravě za dobrodružstvím.
13. 12. 20.00 – Putování po posvátných řekách (Ganga)
Od 15. 12. 17.55 – Velké putování I
20. 12. 21.05 – Transamazonskou dálnicí na kole – 1. část
Putování po posvátných řekách – Ganga (opakování středa 16. 12. v 15.45)
Simon Reeves se vydá po řece Ganga. Ganga vzniká spojením dvou řek v Himálaji. Simon se setkává se svatým muže, který dává požehnání poutníkům.
Ten tvrdí, že získává z řeky energii. Ganga klesá z Himálaje velmi strmě. Simon pak jede Gangu na raftech.
To je ta dobrodružná a zábavná stránka řeky. Už to není jen náboženská modla. Simon se ptá místního guru, proč je Ganga posvátná. On mu říká, že ho řeka dobíjí energií, jako se musí dobít mobilní telefon. Simon poté cestuje do posvátného města Haridvár.
Tam se zúčastní rituálu a obětuje řece květiny a oheň. Poté se v řece vykoupe, aby smyl své hříchy. Pak jede do města Kanpur, a to je jedno z nejznečištěnějších měst Indie. Na řece je to velmi znát.
Přesto i tam se lidé z náboženských důvodů v řece koupou. Krávy jsou v Indii posvátné. Přesto Indie zpracovává hovězí maso. Mnoho z nich je z nezákonného obchodu s posvátnými krávami. Ve městě Varanasi se zúčastní obřadu u břehu Gangy, kde se spalují těla zesnulých.
Dále se dostává do indického státu Bihár, který je nejchudší z celé Indie. Ve městě Patna je socha hráče kriketu, kterého místní uctívají a staví mu i chrám. Následně se jde Simon podívat na Farackou hráz.
V tomto místě se řeka větví. Jedno rameno vede do Bangladéše. Druhé jde až do Kalkaty. Indie tak ovládá kohoutky Gangy. Simonova pouť končí u ostrova Sagar, kde se řeka vlévá do moře. I tam jsou poutníci.
Simonovi se cesta líbila, ale je znepokojen tím, že svatá řeka je tak znečištěná.
Velké putování I (5 dílů, úterý od 18.00)
Antarktida je prozatím nepoznamenaná lidskou činností a ročně se sem podívá kolem tisícovky cestovatelů a vědců. Existenci světadílu dokázal kapitán James Cook, který se sem podíval jako první při své plavbě kolem světa.
Jižního pólu pak jako první dosáhl Roald Amundsen. Žijí zde velké kolonie tučňáků císařských. V Antarktidě žijí vědci, kteří na stanicích patřících 17 státům světa zkoumají místní faunu, ale třeba také vlivy klimatických změn na ledový příkrov.
Na jihu Chile se nachází Patagonie. Je to jedno z nejdivočejších míst, která na zemi ještě zbyla. Žijí zde lamy, ale také třeba pumy. V Chile jsou i staré lesy plné cypřišů, některé z nich jsou i více než čtyři tisíce let staré.
Poblíž Santiaga se nacházejí vinice. Jedná se o jedny z nejlepších vinic na světě. Stará vína ve sklepech podle pověsti hlídá samotný ďábel. Legendu si vymyslel původní majitel, protože během jeho nepřítomnosti mu jeho poddaní víno kradli.
Mikronésie jsou vlastně 2000 ostrovů tvořících řetězec a je známá je jako „země na konci duhy“.
Obyvatelé si zakládají na tradicích a udržují je živé. Podmořský život je velmi bohatý, vyskytuje se zde více než 1500 druhů ryb a 700 druhů korálů. U Mikronésie je také hodně vraků lodí, jde o japonské lodě potopené za 2. světové války. Američané se zde tehdy pomstili za Pearl Harbor. Potápěči mají k vrakům válečných lodí snadný přístup, některé vraky nám představí zblízka. Kolem vraků plují manty velké.
V Šanghaji žije 16 milionů obyvatel. Nakupování je v Šanghaji velmi důležité, ukazuje totiž úspěch, značky jsou podstatné. Během 5 let tu vyrostly 2000 mrakodrapů. Vyšší vrstvy v mrakodrapech nakupují a jedí.
Město je plné kontrastů, staří pamatují komunismus a sotva by si mohli dovolit drink v nějakém baru pro mladé a bohaté lidi. Některé domy jsou starší než 100 let.
Lidé zde nežijí kvůli potěšení, ale protože si lepší bydlení nemohou dovolit. Město spojuje s letištěm rychlovlak, který běžně jezdí rychlostí 430 km/hod.
Hlavním městem Vietnamu je Hanoj. Ve městě se nachází mauzoleum Ho Či Mina. Po městě se všichni pohybují na motorkách, přilba je povinná, ale nikdo ji nenosí.
Vietnam je známý svou kuchyní, kterou tvoří více než 500 tradičních jídel. Na severu země se vaří jídlo i ze psů. Obchoduje se zde i s hady, velmi ceněny jsou jejich čerstvá krev a srdce.
- 12. – Antarktida
- 12. – Chile
- 12. – Mikronézie
- 1. – Šanghaj
- 1. – Vietnam
Transamazonskou dálnicí na kole (2 díly, sobota ve 21.00)
Freddie Flintoff, profesionální hráč kriketu, a Rob Penn, cyklista a ekolog, vyrážejí společně do Amazonie, aby zdolali na kolech část Transamazonské dálnice, která protíná deštný prales. Výprava bude trvat 25 dní a 1228 km.
Rob Penn projel na kole 50 zemí v pěti světadílech a v Brazílii chce svou lásku k cyklistice spojit se svou druhou vášní, kterou je ekologie. Amazonský národní park měl dříve rozlohu 2 miliony hektarů, dnes je to jen 1,5 milionu.
V parku žijí druhy ohrožených zvířat. Brazílie vyrábí 80 % své energie z vodních toků a v budoucnu má být postaveno dalších 30 vodních elektráren.
To si samozřejmě vybere i svou ekologickou daň, protože přehrada, která má být na řece zbudována, zaplaví desítky tisíc hektarů národního parku a zničí přirozené prostředí živočichů.
Amazonie je navíc důležitá pro zdraví celé planety nejen množstvím kyslíku, který produkuje, ale i množstvím uhlíku, který zadržuje. Za posledních 10 let bylo v Amazonii vytěženou zlato v hodnotě 45 milionů dolarů. Rovněž těžba má dopad na životní prostředí, jen v této oblasti je kolem 3000 dolů a 80 % z nich těží bez povolení.
V těchto místech také stromy ustupují, protože tu jsou dobytčí farmy, které potřebují získat prostor pro pastviny a mají na svědomí 80 % odlesnění Amazonie. Brazílie patří mezi největší vývozce hovězího masa na světě. Cyklisti navštíví legální těžbu dřeva. Těžař Paolo se snaží prales ochraňovat a vysazuje nové stromy.
Vláda k těžbě dřeva zaujímá dvě protichůdná stanoviska: jednak je to hledisko ekologické, kdy vláda nechce, aby byl prales ničen, ale zároveň poskytuje dotace na kácení, aby mohly vznikat nové dobytčí farmy. Před 400 lety žilo na území Amazonie 5 milionů domorodých obyvatel, dnes je jich tu zhruba 200 tisíc, ale spousta z nich odešla do měst.
Po necelém měsíci a spoustě zážitcích dojedou do městečka Lábrea, kde Transamazonská dálnice končí uprostřed lesů. Dojedou k řece, kde je skutečný konec jejich cesty, a na druhém břehu řeky se rozprostírá nedotčený deštný prales sahající až tisíce kilometrů ke vzdáleným Andám a Peru