Oceňovaný režisér Miroslav Janek právě dokončil unikátní dokument o historii padesáti ročníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Dějiny festivalu zmapoval ve spolupráci s dlouholetou programovou ředitelkou Evou Zaoralovou.

Tvůrci ukážou Filmovou lázeň veřejnosti poprvé v rámci speciálních předpremiér v Hradci Králové, Brně, Praze a Ostravě už od 8. června. Premiérově ho pak uvidí návštěvníci letošního jubilejního festivalu v den zahájení pod širým nebem na Mlýnské kolonádě v Karlových Varech.

Jankův film nabídne dosud neznámé dobové archivy, rozhovory s pamětníky dávných ročníků, zajímavé postřehy ze zákulisí festivalu nebo třeba Miroslava Horníčka v tehdejších Momentech filmového festivalu, především však minulost festivalu, jejíž velká část se odehrávala v zajetí politických manipulací.

Miroslav Janek musel započít svou práci na sedmdesátiminutovém filmu o padesáti ročnících festivalu zmapováním archivů a detailními rešeršemi. Vrátil se až do roku 1946, kdy se festival konal poprvé, přestože své padesátiny díky zvratům a dramatickým událostem 20. století neoslavil po 50 letech, ale až o celých 19 let později.

Miroslav Janek
Miroslav Janek

Během půlročního pátrání byl nejhlubší studnou pro režiséra archiv Krátkého filmu, z Filmových týdeníků čerpal reportáže charakterizující kolorit doby, nejbohatším zdrojem se pro něj pak staly Momenty filmového festivalu moderované Miroslavem Horníčkem, které vznikaly v letech 1957–1968. Od 70. let posloužil archiv Československé a později České televize a vybrané materiály získal Janek samozřejmě i od současného vedení festivalu, které nastoupilo v roce 1994.

Celým filmem prolínají i rozhovory s teoretiky, historiky a pamětníky, které po domluvě Evy Zaoralové a Miroslava Janka vznikaly jak pro připravovanou výroční publikaci Zaoralové, tak pro tento dokument. Ve Filmové lázni tak kromě umělecké poradkyně Evy Zaoralové a prezidenta festivalu Jiřího Bartošky vystupuje filmový publicista pamatující zrod Československé nové vlny A. J. Liehm, bývalí šéfové Filmexportu a ředitelé festivalu Ladislav Kachtík (1958–1968) a Jiří Janoušek (1984–1990), Jaroslav Weigel, který působil třicet let jako grafik festivalových listů, nebo Wolfgang Háma, který byl od roku 1975 dvacet let ředitelem Grandhotelu Pupp, či bývalí ředitelé hotelu Thermal.

Dokument nabídne i záběry nebo výpovědi zachycující např. slavné americké herce Tonyho Curtise nebo Henryho Fondu či Claudii Cardinalovou. Filmová lázeň zprostředkuje záběry z prvního ročníku festivalu, kdy se filmy promítaly ještě v Mariánských lázních, po roce 1948 ukazuje zpolitizovaný festival, který se v 50. letech stal výkladní skříní sovětské kinematografie, nebo rok 1958, kdy se Moskva rozhoduje, že si každý druhý rok uspořádá festival kategorie A vlastní. Dokument zachycuje i určitá uvolnění spojená se vznikem Filmexportu nebo paradoxně „svobodnější“ ročník 1970, kdy v porotě zasedal Krzysztof Zanussi. „Překvapil mě fakt, že se na festivalu prakticky vůbec nehrály filmy tzv.

Československé nové vlny, nebo to, že se díky A. M. Brousilovi promítaly filmy z exotických, tehdy takzvaně rozvojových zemí z Latinské Ameriky, Asie a Indie, což se mnohem později stalo standardem na všech filmových festivalech,“ říká režisér Miroslav Janek. Ten ve svém filmu mapuje i období od první třetiny osmdesátých let, kdy se promítaly zajímavé filmy mimo soutěž, nechá vzpomínat tehdejšího ředitele festivalu Janouška na speciální rok 1990 a připomene i polovinu 90. let, kdy se festival otevřel světu a tzv. batůžkářům, filmovým fanouškům zaplňujícím kinosály. Původně chtěl mít režisér ve filmu jako jedno z vedlejších témat i proměnu města Karlovy Vary, nakonec se ani toto do filmu nevešlo, přestože historka o původů Rusů ve Varech, kdy vyměnili Hotel Imperial za nejdříve nabízené Hitlerovy rafinérie v Litvínově, dokládá, že o zajímavosti z historie festivalu není v dokumentu nouze. „Vycházel jsem z předpokladu, že pro diváka je nejzajímavější to, co nezná. Ten předpoklad jsem opodstatnil svou vlastní zvědavostí. Historie zdá se býti obecně více fascinující než současnost, která bude více fascinující snad až v budoucnosti,“ dodává Janek. Režisér Miroslav Janek má za sebou více než dvě desítky dokumentů – Občana Havla nebo Olgu o Václavu a Olze Havlových, o Semaforu, o Vráťovi Brabencovi, ale i o nejrůznějších zajímavých lidech na okraji zájmu společnosti. V 70. letech žil v emigraci v Německu, v 80. letech pobýval v USA a v 90. letech dva roky v Itálii.

Pracoval po boku slavného režiséra Godfreyho Reggia, stříhal jeho legendární filmy Naqoyqatsi, Powaqqatsi a Anima Mundi, spolupracoval i s hudebním skladatelem Philipem Glassem. Všechny filmy režiséra Miroslava Janka stříhá více než dvacet let jeho žena střihačka Tonička Janková. Od roku 1998 vyučuje na pražské FAMU. Koproducenti filmu Evolution Films, Česká televize a RWE dají divákům ve čtyřech velkých městech možnost vidět Filmovou lázeň ještě před oficiální premiérou na letošním festivalu v Karlových Varech 3. července.

Předpremiéry se budou konat 8. 6. od 20 hodin v kině Central v Hradci Králové, 9. 6. od 20.30 v kině Scala v Brně, 10. 6. od 20.30 v pražském kině Světozor a 11. 6. od 17.30 v ostravském Minikině. Lístky na tyto projekce jsou pro veřejnost už nyní v prodeji na pokladnách jednotlivých kin. Dokument vznikl s podporou Státního fondu kinematografie a ve spolupráci s MFF Karlovy Vary. Distributorem filmu je společnost Aerofilms.

Přidat komentář

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno