V půlce listopadu vyšlo nové CD Moruša slovenské zpěvačky Jany Kirschner. Na nové desce zřejmě definitivně opustila pop-rockové koleje, ze kterých unikala s oblibou už dříve.
Pro Moruši je ale tenhle útěk do alternativy zásadní, a pro inspiraci svoje pomyslné větve natahuje i k lidovým písním.
Producent Eddie Stevens, který v minulosti spolupracoval se jmény jako Moloko, Jamie Cullum či Zero 7, nechal desce záměrně původní zvuk lidových a akustických nástrojů.
Na křestu v pražském Bontonlandu nechyběl kontrabasista, španělská kytara a perkuse poskytovaly komornímu zážitku důstojný doprovod. Křest se odehrál celkem rychle, bylo vidět že většina přítomných se už nemůže dočkat autogramiády. I tak si několik málo skladeb, na které vybyl čas, evidentně užili. Čas tlačil zřejmě i hlavní hvězdu večírku, Janu Kirschner, protože vystoupení začalo přesně na čas.
Fotogalerie Jany Kirschner : křest nového CD Moruša Bielá
fotocredit: Jirka Pícha
Na desce Moruša Biela můžeme slyšet dnes již obvyklé „alternativní“ nástroje: housle, akordeon a cello. Vedle nich zazní např. marimba, cymbál a klarinet. Pokud mluvíme o Moruši jako o albu, je dobré doplnit, že jde o album na pokračování.
Během příštího roku nás totiž čeká Moruša Čierná, elektronická verze alba. I proto je v listopadu vydaná deska na obalu velmi světle laděná. Chce se tak odlišit od dalšího dílu.
Jana Kirschner na Moruši dospěla umělecky nejdál. Ocitla se s touto deskou skutečně „V cudzom mestě“ jak zní název jedné z nejznámějších písní. A podle blížícího se prosincového koncertu v divadle Archa, který je beznadějně vyprodán, můžeme soudit, že i posluchačům se ve světě Moruše zalíbilo.
Jana Kirschner – Sama
V současné době Kischner již dokončuje druhou část projektu s názvem Moruša: Čierna, která by měla vyjít na jaře. Album Moruša: Biela se objevilo po tříleté pauze od nahrávky Krajina rovina, kterou se Kirschner definitivně zařadila mezi zástupce slovenské nezávislé scény. „Mezi oběma alby je určitá návaznost. Stále hledám, jaký je vlastně žánr, který vystihuje místo, odkud pocházím. O tom je Moruša: Biela, Moruša: Čierna bude trochu experimentálnější záležitost,“ řekla Kirschner.
Při nahrávání novinky se ve studiu Sono nedaleko Prahy sešlo dohromady 18 muzikantů z Velké Británie, Česka a Slovenska. Producentem celého projektu je Eddie Stevens, známý ze spolupráce s Roisin Murphy, Moloko nebo Zero 7. Pod jeho dohledem vznikl soubor, ve kterém se potkaly housle, akordeon, violoncello, marimba, klarinet nebo cimbál. Na projektu spolupracovali muzikanti ze světa klasické hudby – Miloš Valent, Marcel Comendant, Jozef Ľupták, Boris Lenko, Braňo Dugovič a pěvecký kvartet. Anglickou část reprezentovali studioví hudebníci Rob Mullarkey, Tom Skinner a Nathaniel Keen.
O grafickou podobu alba se postaral irský umělec Eoin Ryan a slovenská grafička Maria Rojko. „S albem jsem velmi spokojená, jsem šťastná, že to máme za sebou. Byl to rok tvrdé práce, musela jsem udělat hodně rozhodnutí, což pro mě nikdy nebylo jednoduché,“ podotkla Kirschner.
Výjimečný projekt již sbírá první uznání. „Už na minulé desce Krajina rovina se Jana Kirschner razantně odstřihla od světa populární hudby. Na novince Moruša jde slovenská zpěvačka ještě dál, vlastně hlouběji v pátrání po vlastních hudebních kořenech i hudebních odkazech a souvislostech míst, kde vyrostla,“ napsal v recenzi na desku v MF Dnes Honza Vedral.
Podle svých slov Kirschner trochu provokuje a snaží se dostat ze světa populární hudby. „Je to super pocit dělat si hudbu tak, jak sami chcete, všem to doporučuju. Ale opakovaně říkám, že své popové písničky mám stále ráda, na koncertech je hraju, jsou součástí mého světa a netvrdím, že už nikdy nenapíšu žádnou popovou písničku,“ sdělila Kirschner.
Současně s vydáním první části Moruši, vyrazila Kirschner na turné po několika slovenských městech, kde tento projekt představila na podiu spolu se svojí čtrnáctičlennou kapelou. „Přišlo dospělé publikum, které chtělo sedět a poslouchat a vědělo, na co jde,“ dodala.
Rodačka z Martina své první eponymní album vydala v roce 1996. O rok později ji slovenská Hudební akademie ocenila titulem Objev roku. V roce 2000 se prosadila na českém trhu deskou V cudzom meste.