GUANO APES – BEL AIR

GUANO APES

 Nové studiové album: „Bel Air“ vychází 4.4.2011

První singl: „Oh What A Night”

“Tentokrát nepotřebuji, aby mi někdo věřil…”
Říká se, že jednodušší je držet se v povzdálí, než se vrátit zpátky. Odejít v nejlepším a neriskovat návrat, který by se nezdařil. I když návrat jakékoliv kapely, která opustila scénu, když byla na vrcholu svých sil (a v tomto případě i s druhým albem v řadě, které získalo zlaté desky a umístilo se na prvních příčkách světových hitparád), je sledován s pocity vzrušení a možné morbidní fascinace. Mají na to? Dokáží to pořádně rozbalit?
Rock’n’roll mluví svým vlastním jazykem, kde “hudební rozdíly” znamenají víc peněz, víc problémů a kde se prohlášení, že někdo “pokračuje v sólových projektech” interpretuje jako “nemůžou se vzájemně vystát”. Je to vysokooktanový koktejl, který může každou chvíli explodovat. Ale chemická rovnováha může být s trochou úsilí udržena a výsledky jsou pak ohromné. Jinak bychom to ani nechtěli. Když z muziky odeberete emoce, zůstane vám ticho. A je to o tom, aby se vrátil ten hluk. Přišel čas, abychom přivítali zpátky Guano Apes. Když se před deseti lety objevili na scéně, byli Apes ohlašovaní jako injekce plná vzrušení, kterou malátná rocková scéna ovládaná staříky a podivnými rockovými nevěstami potřebovala jako sůl.
Guano Apes zněli a vypadali tak svěže a jasně, jako čestvě napadaný alpský prašan, obrázek, který mocně podpořili svým singlem “Lord of the Boards”, ve kterém neohroženě sjížděli sjezdovky a kterého se prodalo více než čvrt milionu kopií. Bylo to skoro jako by Guano Apes vytvořili nový typ kytarové písničky, který ihned prohlásili za svůj, a své sevření uvolnili až ke konci, kdy již uvedené problémy vedly k rozpadu tolik probíranému na veřejnosti. Vypadali na to, že se nikdy nezastaví, ale ve skutečnosti se rozpad udál velice rychle – je až neuvěřitelné, že na scéně nebyla žádná jiná kapela, která by se ihned chopila jejich uvolněné pozice. Možná i proto je fanoušci tak dlouho bolestně postrádali a nyní jejich návrat očekávají s upřímným nadšením. Nejvíce asi v Portugalsku, kde se Guano Apes stali modlou post-nirvanovské generace a vyprodávali haly pro více než 20 000 fanoušků. Ale také ve vzdálených místech jako je Sibiř, kde bude kapela hrát letos v červnu pro dav 10 000 lidí.

 

Guano Apes, kteří se na scénu vrací v sestavě z dob své největší slávy (Henning Rümenapp, Dennis Poschwatta, Stefan Ude a Sandra Nasic), jsou velice vzácným fenoménem – německou kapelou, která se proslavila po celém světě. Jenom jejich debutové album  “Proud Like A God” v čele s megaúspěšným singlem “Open Your Eyes” získalo v mnoha zemích zlaté a platinové desky a kapela posléze koncertovala v Evropě a USA celých osmnáct měsíců. I po skončení jejich aktivního hraní dokázal jejich singl “Big In Japan”, že jde o kapelu naprosto unikátní, když se právě tato písnička stala oficiální hymnou Japonské Formule 1 Grand Prix v roce 2009. Od té doby začala kapela přemýšlet o tom, že by se mohli dát zase dohromady a aktivně tvořit.
Samozřejmě pokud plánujete návrat, musíte si být jistí, že budete alespoň tak dobří, jako ve chvíli, kdy jste scénu opouštěli, ne-li lepší. Jsme rádi, že můžeme říci, že Guano Apes znějí energičtěji a jsou v lepší formě než kdy dříve. A chystají se to pěkně rozjet.

 

Bel Air je jednou z nejznámějších čtvrtí Los Angeles (v novinách L.A. Times jednou poznamenali, že je to “součást města, která je mu zároveň hodně vzdálená”) propůjčuje nové desce jméno, což je dost jasnou indikací toho, že kapela se vědomě snaží dobýt nové teritorium a rozhodně už se nepohybuje na rozhraní. Sandra dokazuje, ať už v hymnické “When The Ships Arrive” nebo v hravé “Sunday Lover”, že její nevázaný zpěv je naprosto dokonale doplňován laserově ostrou rytmickou sekcí. Je jasné, že do koncertních hal se vrátí s obrovskou energií.

 

Ukázalo se, že nápad vzít si na post producenta Jona Schumanna, byl velice inspirujícím činem. Jeho prvotřídní spolupráce s formacemi jako Carpark North, Mew a Kent mu již přinesla ceny Grammy ve Švédsku a v jeho rodném Dánsku. Když k němu připočteme trojnásobného držitele Grammy Toma Lord-Alge (jeho reference jsou opravdu bohaté, pro představu snad stačí zmínit U2, Coldplay, Oasis a Pink), Terryho Date (Pantera, Soundgarden a další) a Randy Stauba (např. Metallica, Nickelback) u mixážního pultu, je jasné, že výsledkem bude zvuk lepší než kdy dříve. A kromě toho, kapela jako taková už si prošla nejistými začátky, ze kterých se poučila a vytvořila si svůj vlastní vyrovnaný prostor ke skládání a hraní, a vyřadila tak ze hry pochybovače, rádce a patolízaly, kteří mohou mladé formující se kapele způsobit mnoho zmatků a pochybností. Když Sanda Nasic zpívá, že “Tentokrát se ujistím, že se nebudeš cítit nejistě”, je jasné, že hovoří k sobě a své kapele stejně tak, jako k publiku, které s nimi vyrostlo. Je opravdu znát, že Guano Apes jsou nyní připraveni na všechno. Plameny v jejich očích hoří jasně.

Přidat komentář

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno