Rada pro lidská práva a občanskou společnost, působící při ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, kritizovala rozsudek nad trojicí členek punkové skupiny Pussy Riot jako nezákonný a nespravedlivý. Naopak podle průzkumu státní agentury VCIOM punkerky u většiny Rusů podporu nenašly.
Dívky letos v únoru, před prezidentskými volbami, zazpívaly v moskevském chrámu Krista Spasitele punkovou modlitbu Bohorodičko, vyžeň Putina, kterou podle svých slov protestovaly proti výzvám patriarchy pravoslavné církve Kirilla hlasovat pro favorita voleb. Soud však politické motivy odmítl a punkerky odsoudil za „výtržnost motivovanou náboženskou záští“ ke dvěma letům odnětí svobody. Obhajoba se odvolala, rozsudek nenabyl právní moci.
„Morální odsouzení provokativního výstřelku, porušujícího pravidla chování v náboženských stáncích, nicméně neodpovídá na otázky ohledně zákonnosti, spravedlnosti a humánnosti vyměřeného trestu,“ praví se v prohlášení zveřejněném na internetové straně rady.
Rozsudek podle rady podrývá jeden ze základních právních principů, podle kterého lze trestat jen za činy zakázané zákonem. Prý je na místě se ptát, zda soudkyně nevěděla o slovech ústavy, že „nikdo nemůže nést odpovědnost za konání, které v okamžiku spáchání nebylo považováno za porušení zákona“, ani o slovech apoštola Pavla, že „kde není zákona, není ani zločinu“.
Rada se pozastavila i nad tím, že dívky musely hodiny poslouchat vynášení rozsudku v poutech, trest byl ještě přísnější, než za cara vyměřovaly zákony proti rouhání, ani nedostaly podmínku či odklad trestu, než jim vyrostou malé děti.
I obhajoba a mnozí další právníci tvrdí, že punkerky nenaplnily skutkovou podstatu trestného činu výtržnictví, ale měly být souzeny jen za hanobení víry, což je v ruském právu přestupek trestaný pokutou. Rouhání bylo zločinem za cara, dnešní Rusko se označuje za světský stát.
„Proč bychom měli čekat, až na pochyby odpoví Evropský soud pro lidská práva? A to tím spíše, že odpovědi všichni dobře známe! Občanská společnost má právo trvat na tom, aby v ruské justici zavládla pravda a milosrdenství,“ zdůraznilo prohlášení rady, kterou Putin „podědil“ po svém liberálnějším předchůdci Dmitriji Medveděvovi.
Naopak podle průzkumu státní agentury VCIOM třetina Rusů pokládá čin Pussy Riot za výtržnost, čtvrtina za svatokrádež, sedm procent za extremismus. Podle 15 procent šlo o pokus proslavit se. Jen 11 procent shledává v činu politický protest a jen každý stý dotázaný „moderní umění“.
Kritici režimu vidí za výsledky průzkumu především vliv státních televizí, z nichž většina Rusů čerpá informace.
msk hej