Proces s Pussy Riot kazí pověst Ruska v cizině

Proces s členkami punkové skupiny Pussy Riot souzenými v Moskvě ze výtržnost v pravoslavném chrámu může bez ohledu na vyznění rozsudku zničit snahy Kremlu zlepšit pověst Ruska v cizině, varoval dnes ruský list Kommersant. Podle něj se tak celá záležitost může přeměnit v další jablko sváru mezi Moskvou a Západem. List současně připustil, že tyto problémy sotva ovlivní politické a ekonomické vztahy. Článek doprovodil fotografií českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga z happeningu na podporu Pussy Riot.

Své varování Kommersant podpořil údaji společnosti Pew Research Center, podle níž se vnímání Ruska v západních zemích oproti loňsku zhoršilo. Zatímco loni 49 procent Američanů přistupovalo k Rusku pozitivně, letos je to jen 37 procent, tedy o 12 procentních bodů méně. U příznivě naladěných Španělů činí úbytek deset bodů, u Britů 12, u Němců 14 a u Francouzů 17 bodů. „Jde o nejnižší ukazatele za poslední čtyři roky,“ dodal list.

Současně připomněl, jak si prezident Vladimir Putin při červencové schůzce s diplomaty stěžoval, že „obraz Ruska v zahraničí je pokažen a neodráží reálnou situaci“. Úkol zlepšit image, který diplomaté od prezidenta dostali, je však podle expertů nesplnitelný, a to i kvůli procesu s Pussy Riot.

Vlnu kritiky na ruskou adresu podle Kommersantu zdvihli nejprve obránci lidských práv – Amnesty International uznala punkerky za „vězně svědomí“ – a ke kampani se přidali známí umělci, od Red Hot Chili Peppers po Madonnu, která o úterní noci strhla publikum 20.000 Moskvanů k aplausu slovy, že se modlí za svobodu Pussy Riot.

Proces se také už pár týdnů nachází v centru pozornosti vlivných médií. „Falešný soud rozpoutal hon na čarodějnice,“ napsal americký časopis Time, britský The Economist označil pravoslavnou církev za ztělesnění „konzervatismu a xenofóbie“ v „symbolickém objetí s Kremlem“ a The Guardian označil dění v Rusku za „absurdní divadlo“.

Nakonec se ke kampani přidali politici. Americká diplomacie označila proces za „politicky motivovaný“, šéf české dipomacie Karel Schwarzenberg se nechal slyšet, že punkerky obdivuje, a i Hannes Swoboda, šéf socialistických poslanců v Evropském parlamentu, tradičně loajálních ke Kremlu, označil postup ruských úřadů za „skandální“. Skoro všichni politici sice akci Pussy Riot nepodporují, ale odvetu úřadů považují za nepřiměřenou.

„Spolu s procesem proti (blogerovi) Navalnému a účastníkům protestů proti Putinově inauguraci má případ Pussy Riot na pověst Ruska na Západě katastrofální dopad,“ řekl listu Kommersant německý expert Hans-Henning Schröder. Jde prý o test: pokud dívky odsoudí k pobytu ve vězení, třeba i krátkému, „bude to pro mnohé na Západě důkaz, že Rusko sklouzává k diktatuře“.

Podle jiného experta, Arkadije Mošese z finského institutu mezinárodních vztahů, však zhoršení ruské pověsti sotva ovlivní politické a ekonomické vztahy se západními partnery: „Pověst je už dána a je negativní, dokonce s prvky opovrhování. Ale emoce jsou jedna věc a reálná politika druhá.“

msk ank