RECENZE: Mumford & Sons – Wilder Mind (2015) – Tak trochu jinak

Mumford & Sons

Londýnská kapela Mumford & Sons si za osm let své existence vydobyla stabilní pozici v hudebním světě.

A to nejen díky dvěma vydaným albám, která debutovala na předních příčkách prodejních žebříčků ve Velké Británii i Spojených státech amerických, ale i prestižním cenám Grammy, Brit Awards či Billboard.

Poslední nahrávka s názvem „Babel“ vyšla v roce 2012 a získala zlatý gramofonek v kategorii nejlepší album roku. Kariéru zkrátka Mumford & Sons začít lépe nemohli. Byla to deska plná folkově laděných rockových balad inspirovaných britským venkovem. Tak jsme si kapelu ostatně zaškatulkovali i celkově. Jenže na třetí desce se Mumford & Sons rozhodli vydat trošičku jiným směrem a nálepku zahodit. Vyšlo jim to? To je samozřejmě otázka, kterou se pokusíme zodpovědět v průběhu recenze.

Novinka nese název „Wilder Mind“ a obsahuje dvanáct skladeb s celkovou stopáží 49 minut. Hned úvodní „Tompkins Square Park“ dává jasně najevo, že folkové rytmy z aktuální nahrávky ve velké míře zmizí. Jednička začíná pomalu a graduje jen postupně. Do popředí vstupují kytary a popově rocková lineárnost. To platí i o dvojce „Believe“, která je jednou z nejsilnějších skladeb co do kompozice i obsahu. V parádním refrénu Marcus Mumford zpívá, že neví, jestli věří a vlastně ani neví, jestli tomu, co říká, uvěřit chce. Skvělou dvojici doplňuje třetí rocková „The Wolf“ a rychlá „Wilder Mind“, kvalitativně se svou hitovostí řadící hned za „Believe“.

Mumford & Sons
Mumford & Sons

V „Just Smoke“ a „Monster“ Mumford & Sons zpomalují. Klavírními složkami, jemným zpěvem a postoupnou gradací připomínají třeba kolegy z The Fray. Zvláště druhá jmenovaná je zcela upřímnou zpovědí, ve které frontman posílá všechny sny k čertu. „Snake Eyes“ v pomalejším tempu zdánlivě pokračuje, jakmile se ale píseň dostane do druhé poloviny, skvěle vrcholí. Následující „Broad-Shouldered Beasts“ je pochmurnou a upřímnou baladou. V „Cold Arms“ se kombinuje prostá kytarová linka a Marcusův emotivní zpěv, vytvářející mrazivou, leč nesmírně autentickou píseň.

Mumford & Sons
Mumford & Sons

Jednou z nejméně výrazných skladeb je rozhodně desátá „Ditmas“, která už vzhledem k předchozím songům nemá, čím překvapit. Předposlední „Only Love“ připomíná „Snake Eyes“, začíná totiž potichu, končí v řinčivých kytarách a pakliže byste měli obě dvě porovnat, příliš rozdílů mezi nimi nenaleznete. „Hot Gates“ je utahaným ploužákem. Poslední tři skladby působí tak trochu jako vata, která pouze prodlužuje stopáž. Jsou to písně variující a využívající prvky předchozích, takže nějak zvlášť neohromí.

Mumford & Sons se rozhodli vyjít ze stínu folkové hudby. A podle nám se jim to povedlo více než důstojným způsobem. Na „Wilder Mind“ totiž kombinují chytlavé melodie, které se vám prakticky okamžitě zaryjí do hlavy, se zajímavými a promyšlenými texty. Je to deska plná melancholie, v níž se snoubí smutek, ale i radost. A v tom je největší síla nahrávky. Působí díky tomu pravdivě, autenticky, dokáže oslovovat a vyvolávat emoce. Obsah s melodiemi perfektně souzní, a posluchač se tak může zcela oddat poslechu a nechat se zasmušilou nahrávkou unášet.

Mumford & Sons – Wilder Mind album cover
Mumford & Sons – Wilder Mind album cover

Interpret: Mumford & Sons

Album: Wilder Mind

Datum vydání: 4. 5. 2015

Délka alba: 49 minut

Přidat komentář

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno