RECENZE: Of Monsters and Men – Beneath the Skin (2015): Na druhé řadovce jsou Of Monsters and Men podmanivě chladní

Of Monsters and Men

Izolovaná islandská pevnina je doslova líhní hudebních talentů. Alternativní kapely Sigur Rós či Múm a především samozvaná královna Björk budiž toho důkazem. Mezi ně se snaží už nějaký čas zařadit i pětice seveřanů z Of Monsters and Men. Podaří se jim to?

Hvězda jménem Of Monsters and Men začala stoupat krátce po vydání debutové desky „My Head Is An Animal“ pod záštitou vydavatelství Universal Music, které si kapely všimlo díky živým přenosům alternativního rádia KEXP. Po celosvětovém vydání nahrávky už k dosažení prvních příček v prodejních žebříčcích stačilo málo, o čemž svědčí i fakt, že Of Monsters and Men mají na kontě několik nominací na prestižní ceny. Za všechny jmenujme MTV, Juno, Billboard či European Borded Breakers, přičemž poslední jmenovanou proměnili ve vítězství. Podíleli se rovněž na soundtracku k blockbusteru Hunger Games: The Catching Fire. Kariéra snů?

Letos v červnu jim vyšla druhá řadovka nazvaná „Beneath the Skin“, od které jsme – i vzhledem k výše zmíněnému – očekávali hodně. Nahrávání začalo v létě roku 2013 a jeho výsledkem je celkem 11 skladeb, které doprovází abstraktní cover australského výtvárníka s českými kořeny Leifa Podhajskeho, jenž spolupracoval s další řadou umělců, například Foals, Lykke Li, The Horrors a další. Jak ale dvojka funguje v porovnání s debutem? A jaká vlastně vůbec je?

Of Monsters and Men si na ní udržují svébytný rukopis a spíše než o revoluční změny se snaží o postupnou evoluci. Skladby stále pomalu gradují, snaží se posluchače vtáhnout dovnitř a posléze jej dostat na vlnu vícevrstevnatého, podmanivého, zároveň však jemného a čistého zvuku. Vychází jim to. Celkovou kompozici utvářenou především úsečnými perkusemi doplňuje krystalická kytara a atmosférický zpěv. Vokály vůbec jsou stavebním kamenem všech jedenácti skladeb. Zvolené střídání ženského hlasu Nanny Bryndís Hilmarsdóttir s mužským Ragnara Þórhallssona funguje na jedničku a ve výsledku působí nesmírně dynamicky.

Na druhou stranu ale i chladně a distancovaně, avšak jen v tom nejpozitivnějším světle. Of Monsters and Men svůj původ nezapřou, protože studené pobřeží střídané teplými přílivy Golského proudu kolem Islandu jakoby se na desce zhmotňovaly. Posluchač je na jejich vlnách unášen, vtahován, posléze znovu vyplivnut a ponechán na pospas drásavé zimě. Nálada se na „Beneath the Skin“ mění jen málokdy, v naprosté většině se utápíme v pochmurné, leč nesmírně autentické poloze, protkané světlejšími rytmickými okamžiky, náhlé opět střídanými svíravými a úzkostlivými melodiemi. Tak tomu je prakticky celých 50 minut stopáže, a proto pro někoho bude deska hůře stravitelná.

Na hru Of Monsters and Men na „Beneath the Skin“ je zkrátka nutné přistoupit, v opačném případě možná tak jásat nebudete. To ale nic nemění na faktu, že severská – po odchodu Árni Guðjónsson – už jen pětice se na stěžejním druhém albu posunula o pořádný kus dál a debut překonala. Skladby jsou celkově vyspělejší a propracovanější, a ačkoliv je tu jen několik potenciálních hitů jako „Crystals“ či „I Of The Storm“, jako celek je nahrávka daleko celistvější a vyváženější než „My Head Is An Animal“. Hledat výrazně slabší článek je proto mnohem náročnější.

Interpret: Of Monsters and MenBeneath the Skin

Album: Beneath the Skin

Datum vydání: 5. 6. 2015

Délka alba: 49 minut

 

PŘEHLED RECENZE
Hodnocení
80 %

Přidat komentář

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno