Slaves je název muzikantů Laurieha Vincenta a Issaca Holmana, kteří se během několika posledních let jakožto duo slušným způsobem etablovali na britské hudební scéně. Svým EPčkem „Sugar Coated Bitter Truth“ z roku 2012 jednoznačně navazují na punkovou etapu 70. a 80. let. Jak se s odkazem poprali na očekávané plnohodnotné desce?
Ta nese výmluvný název „Are You Satisfied?“ a vedle 13 nekompromisních skladeb disponuje také úsměvným coverem. Slaves před červnovým vydáním nechali fanoušky poslechnout prakticky celou třetinu desky, singly „The Hunter“, „Cheer Up London“, „Hey“ či „Wow!!! 7AM“ byly totiž zveřejněny oficiální cestou na internetu dlouho předem. Jsou to skladby nejchytlavější, které zaujmou hned na první poslech vykřičeným hlasem, lineární kompozicí, přímočarou kytarou a akcentem na tvrdý a řinčivý zvuk. Jsou ideální kombinací ráznějšího zvuku a přístupnějších skladeb.
V daleko syrovější a ořezanější formě se nesou písničky „Sockets“, „She Wants Me Now“, „Despair And Traffic“ či „Feed The Mantaray“, v nichž uslyšíte zcela jednoznačně ozvěny kultovních Sex Pistols. Jejich jméno v recenzi samozřejmě zaznít muselo, protože Slaves na ně odkazují prakticky ve všech skladbách. Stěžejní je, že to dělají svérázným, moderním, zajímavým a odlišným způsobem. Výsledná směsice za to opravdu stojí. V „Do Something“ do popředí vystupuje Holmanův skvěle posazený, vychlastaný a naštvaný hlas tak typický pro celou nahrávku asi vůbec nejvíce.
V jednoduché „Ninety Nine“ duo připomíná rané The Subways či Jet. „Live Like An Animal“, před pár dny jako singl uveřejněná „Wow!!! 7AM“ a závěrečná kompozičně složitější, leč ne úplně fungující „Sugar Coated Bitter Truth“ patří k tomu slabšímu z desky. Ačkoliv nejde o vyloženě špatné songy, rozvláčností a pomalým tempem trochu nudí. Slaves sluší vyšší tempo. Výjimku tvoří z celé desky vystupující čistě kytarová, pomalá a neuvěřitelně autentická generační zpověď „Are You Satisfied?“
Interpret: Slaves Album: Are You Satisfied
Datum vydání: 1.6.2015 Délka alba: 38 minut |