Sima Martausová vydala své druhé album!

Mladá zpěvačka a skladatelka Sima Martausová vydala své druhé album „Dobrý deň, to som ja“ teprve loni v červnu.

Během půl roku její hudební kariéra nabrala vysoké obrátky – vyprodané kluby, bezpočet fanoušků, její album se stalo doubleplatinové a patří k nejprodávanějším albům na Slovensku.

Takový raketový start nikdo nečekal. „Původně jsme se sešli ve studiu, abychom nahráli jen tak něco na zkoušku. Byla to ale natolik krásná práce, že jsme se rozhodli nahrát rovnou celé album,“ popisuje hudební manažer a vydavatel Jožo Šebo.  

Právě on spojil Simu se skvělými muzikanty, kteří autorským písním talentované skladatelky dodali finální podobu. Igor “Ajdži” Sabo (bicí), Martin Zajko (kytary, mandolíny, ukulele), Pišta Lengyel  (kytara, steel guitar), Martin Gašpar (kontrabas, basa) a hosté: Juraj Bartoš (trumpeta), Miško Šimko (akordeón), Erich “Boboš” Procházka (foukací harmonika) a Maťo Čema (zvuk, studio Cobra Sound) se dokonale podepsali na výsledném zvuku CD.

„Kluci jsou nejen skvělí hudebníci, ale i lidé. Oblíbila jsem si je a když se mnou hráli na jednom pódiu, bylo to krásné. V hudbě, kterou jsme všichni do tohoto alba vložili je pro mě něco víc, než jen tóny a zvuky. Potkali se v ní především srdce každého z nás, lidskost, nadšení a radost z hudby,“ popisuje Sima Martausová, která všechny texty a hudbu (až na jednu výjimku) složila sama.

Letos v únoru se Sima stala držitelkou hudební Ceny ZAI (slovenské „Grammy“, které pořádá Zväz autorov a interpretov populárnej hudby) v kategorii Objev roku.

Rozhovor Sima Martausová

Tvoje album slaví úspěchy, máš za sebou vyprodané turné, jaký to je pocit?

Je to krásný pocit! Vůbec jsem nečekala, že naše koncerty budou vyprodané, ani že se prodá tolik cédéček. Celé to vnímám jako takový malý zázrak, za který jsem velmi vděčná.

Jsi vystudovaná herečka (Akademie umění, obor Divadelní umění), chystáš se někdy vrátit k divadlu? Popř. hraješ někde?

Momentálně hraju v jedné hře Radošinského naivního divadla – Polooblačno. Je to velmi pěkně napsaná hra. Máme v ní dokonce i malou kapelu, kde hraju na kytaru a banjo. Divadlo je krásná věc, ale mému srdci je bližší muzika.

Jak ses dostala k hudbě? Kdy tě napadlo skládat písničky?

Hudbu jsem ráda poslouchala od dětství, ale věnovat jsem se jí začala už během studia na vysoké škole. V prvním ročníku jsem si koupila kytaru, a když jsem se na ní začala učit hrát, začala jsem rovnou i skládat písničky. Vždy se mi líbilo, když někdo uměl napsat vlastní písničku a přišlo mi to jednodušší než hrát už známé písně. Tak si mě hudba našla.

O čem nejčastěji skládáš?

Skládám o lásce, vztazích, o svém životě, o hodnotách nebo například i o klukách z mojí kapely.

Máš nějaké hudební vzory? Kdo tě nejvíc inspiruje? Jakou hudbu ráda posloucháš?

Mám ráda zpěvačku Zaz, na které obdivuji nejen zpěv, ale i písničky, které tvoří. Také mám ráda Janku Kirschner, Jaromíra Nohavicu, Tomáše Kluse, Johna Mayera…

Máš nějaké životní motto?

Mám jich více, ale nejraději mám toto: Více je toužit všechny milovat než toužit, aby mě všichni milovali.

Co plánuješ do budoucna?

Budoucnost moc neplánuju, těším se z toho, co můžu prožívat teď. Ale kdybych měla říct, co bych chtěla, tak kromě koncertů plánuju postupně a pomaloučku vybírat písně na další CD. A co se týká osobního života, chystám se na 5 dní do Itálie navštívit kamaráda, oběhat památky a nakoupit hodně oliv, sušených rajčat a červených pomerančů.

www.simamartausova.sk

zdroj: Nadia Koronovská

Přidat komentář

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno