J e k y l l a H y d e n a v ý l e t ě s h u s l i č k a m i a v ě t r e m v z á d e ch…
Na společné „českomoravské“ turné se na podzim vydávají dva bardi tuzemské hudební scény – za Čechy Luboš Pospíšil, za Moravu Vlasta Redl, oba za doprovodu svých jedinečných doprovodných těles (prolnutí obou sestav je nasnadě).
V plné polní se „Naše nová kapela“ a 5P Luboše Pospíšila představí v následujících městech:
10.10. Kroměříž, DK
11.10. Ostrava, DK
12.10. Zlín, Velké kino
13.10. Bratislava, DK Zrkadlový háj
22.10. Znojmo, Beseda
23.10. Trhové Sviny, KD
24.10. Protivín, DK
05.11. Kolín, MSD
08.11. Karlovy vary, Lidový dům
Vlasta Redl v současnosti vystupuje téměř výhradně se svou novou doprovodnou skupinou čítající špičkové české a slovenské instrumentalisty (Michal Žáček, Petr Vavřík, Martin Gašpar, Marcel Buntaj…), z nichž mnozí se mohou pochlubit účinkováním či studiovou spoluprací se světově proslulými umělci. Repertoár tvoří písně nové, i Redlovky, kterých se diváci na koncertě dožadují nejvíce – Husličky, Smrti, Carpe Diem, Ej Bože můj, Rehradice aj.
Vlasta Redl
Luboš Pospíšil, s hlasem, který si nespletete a pěknou řádkou hitů na kontě (m.j. Tenhle vítr jsem měl rád; Soukromá cesta do nikam; Jekyll a Hyde …) nedávno vstoupil mezi šedesátníky. Jakoby ale nebylo šedesát jako šedesát. Místo aby se Luboš Pospíšil a 5P pohodlně vezli na vlně úspěšného narozeninového turné korunovaného vyprodaným koncertem v pražské Akropoli, připravili v dubnu 2011 řadovou desku z čerstvého materiálu nazvanou Chutnáš po cizím ovoci, s níž se rozjeli křížem krážem po republice. Aby ne, když mnoho recenzentů psalo o „nejlepším albu od dob …A nestřílejte na milence (1986)“.
Charakteristický Pospíšilův tenor za bicími pevně jistí hvězda mezi tuzemskými bubenicemi Pája Táboříková; klávesy Ondřeje Fencla tančí kolem, rytmiku dotváří zkušený baskytarista Martin Štec (m.j. ex-Vltava, Ivan Hlas…). Od nového roku 2012 pak přibyl do sestavy bravurní kytarista a vokalista Mirek Linhart (Yo Yo Band, Lenka Filipová trio…). Generační bariéry rozmetává síla kolektivu, kapela hraje s obrovskou radostí, byť některé písně jsou starší než někteří účinkující muzikanti. A možná právě proto.
Alba aktuálních 5P ověnčují nejen pozitivní novinářské ohlasy, ale i na svou dobu velmi slušné prodeje, turné střídá turné, v roce 2011 odehrál L.P. přes sto koncertů, vloni téměř sto dvacet. Jako by těch křížků nebylo šedesát dva, ale dvakrát méně.
VLASTA REDL – BIO
Vlasta Redl se narodil se v Novém Jičíně, dětství však prožil na Valašsku. Prázdniny trávil pravidelně na Horehroní pod Kráľovou hoľou, odkud pochází jeho maminka. Již v dětství se tak utvářel jeho vztah k moravským a slovenským lidovým písním, jejichž motivy využívá ve své tvorbě. Ve třinácti letech se začal učit hrát na kytaru, od patnácti koncertuje.
Vlasta Redl a kapela
Významným mezníkem v jeho hudební kariéře bylo stěhování do Zlína. Zde začal v prosinci roku 1983 hrát a zpívat se skupinou AG Flek, která tehdy po takřka roční odmlce obnovila koncertní činnost. Jako autor písní se poprvé proslavil díky vizovické skupině Fleret, která do svého repertoáru zařadila jeho Holky z Utopie, Sbohem galánečko, Večer křupavých srdíček či Bečvu. Na Portě 1986 skupina zahrála další jeho písničku Letiště a Redl se stal vítězem autorské soutěže. Ve stejné době rovněž začal spolupracovat se Slávkem Janouškem a Jaroslavem Samsonem Lenkem, s nimiž postupně vydal tři společná alba (Zůstali jsme doma, Kde domov můj, Barvy domova).
Po pěti letech působení v AG Fleku vyšla v roce 1989 deska Dohrála hudba. O rok později nahrál svou první sólovou desku Na výletě, na níž se, jak sám řekl, chtěl osvobodit od folku a písničkářské tvorby. Naproti tomu jeho další album Staré pecky obsahovalo folkové skladby stvořené v době spolupráce s Fleretem.
Mezitím vyšla Tramtárie – další deska AG Fleku, v jehož sestavě se tehdy objevili Radek Pastrňák a Richard Kroczek ml. S nimi Redl koupil v Kobeřicích u Brna dům pro novou zkušebnu, jelikož z té staré ve Vizovicích je vyhnalo zvýšení nájmu. Jejich cesty se ale posléze rozešly, Pastrňák s Kroczkem se plně soustředili na vlastní skupinu Buty, Redl je po čase vyplatil a na statek se nastěhoval se svou rodinou.
V roce 1994 AG Flek ve značně obměněné sestavě (ze zakládajících členů zbýval již jen Josef Šobáň) vydal společné album s Hradišťanem Jiřího Pavlici, které bylo oceněno zlatou deskou a je považováno za vynikající propojení lidové muziky a bigbítu.
O rok později završil Redl tříletou spolupráci se slovenskou zpěvačkou lidových písní Zuzanou Homolovou vydáním alba Slovenské balady, kde nahrál všechny nástroje.
V roce 1996 se do AG Fleku vrátili zakládající členové, Redl odešel a vytvořil se sestavou, jež se zformovala v roce 1994 při projektu s Hradišťanem, vlastní skupinu Každý den jinak S ní vydal dvě desky, činnost ukončili roce 2006.
V letech 2007 – 10 koncertoval Redl buď v triu s Janouškem a Lenkem anebo sám.
Z Redlovy divadelní a filmové tvorby je nejznámější jeho účast na muzikálu Kubo pro bratislavskou Novou scénu (1999), složil hudbu pro představení Rok na vsi a Silnice v Mahenově divadle, jeho muzika se objevila i ve filmu Comeback (2006), kde si i zahrál.
V roce 2011 po zhruba roční umělecké přestávce, kdy koncertoval víceméně náhodně a kterou využil k dopsání první (své) části knižní cestovatelské trilogie My tři a já (Redlův, Janouškův a Samsonův pohled nejen na jejich přátelství), utváří s elitními hudebníky (Petr Vavřík, Marcel Buntaj, Michal Žáček…) uskupení Naše nová kapela a záhy společně vydávají CD živých nahrávek Koncert, který se nekonal.
V letech 2011-2012 byl Vlasta Redl k vidění v televizních pořadech Všechnopárty a Na plovárně. V roce 2012 zakládá VR svůj Facebookový profil. http://www.facebook.com/vlastaredl)
LUBOŠ POSPÍŠIL: BIO
„Se svým naléhavým přednesem nemá u nás mezi zpěváky konkurenci,“ napsal v recenzi na Pospíšilovo best of album publicista Leoš Kofroň.
Luboš Pospíšil
Luboš Pospíšil zahájil svou hudební pouť v roce 1969 v řadách populárního C&K Vocalu a brzy se stal jeho nejoblíbenějším členem. Zásadně se podílel např. na průlomovém cd Generace, zejména v druhé půlce sedmé dekády se ale stále častěji prosazoval s písněmi, které z tvorby mateřského souboru vybočovaly a paralelně jezdil po tuzemských sálech sám s kytarou.
Na první sólovou desku si musel Pospíšil z dobových důvodů počkat až do roku 1983, uzrála ale jako nejlepší víno. LP Tenhle vítr jsem měl rád se ve své době stalo bombou. Pospíšilův charakteristický rejstřík v kombinaci s poetickými texty básníka Pavla Šruta přinášel zcela unikátní styl, zpěvák se rázem postavil po bok interpretů typu Vladimíra Mišíka. S novou kapelou 5P, mezi jejímiž členy nechyběl Bohumil Zatloukal (ex-Jasná páka), David Koller nebo Michal Pavlík (dnes Čechomor), vyprodával v letech 1982-88 sály po celé republice. Dvě další řadová alba pokračovala v tradici úspěšného debutu, na sklonku osmdesátých let Pospíšil a Koller podpořili R. Hladíka v na čas obnoveném Blue Effectu.
Po roce 1990 Luboš Pospíšil vydal několik dalších alb, nejprve s členy Hudby Praha, později s kutnohorskými muzikanty (Martin Vajgl, Pavel J. Ryba) pod značkami Biograf a LPG.
Čas na změnu nastal na jaře 2007, kdy se Pospíšil obklopil o dvě až tři generace mladšími muzikanty a připravili materiál pro novou desku Příznaky lásky. Následovalo turné, vyprodaná Lucerna na Beatfestu, další turné (Rádia Beat), pak šňůra k šedesátinám, vyprodaná Akropole … a na jaře 2011 nové řadové cd. Omlazení 5P omladili i svého Luboše, lze směle hovořit o comebacku.
zdroj: Mgr. Ondřej Fencl