Už jste slyšeli o babylonské rybce? Že ne?

Profesor Nigel Shadbolt předpovídá, že v průběhu 25 let dojde na překlady v reálném čase a také ke sledování zdravotního stavu v reálném čase nebo kyberválky.

Výraz babylonská rybka, označující „technologii“ pro překlad mezi dvěma zcela odlišnými jazyky v reálném čase, vymyslel ho britský humorista Douglas Adams ve své sci-fi sérii Stopařův průvodce galaxií jako prostředek umožňující komunikaci mezi tisíci inteligentních ras obývajících naši galaxii.

Podle profesora Nigela Shadbolta, v podstatě kolegu vynálezce webu sira Tima Berners-Leeho, nás od něčeho podobného dělí necelých 25 let. V každém případě by to bylo pěkně symbolické, protože by to vycházelo na 50. výročí zrození principu webových serverů.

Překotný rozvoj internetu a algoritmů či rovnou systémů umělých inteligencí již dnes umožnil vznik automatických překladačů, které bezplatně provozuje například Google nebo Microsoft. Exponenciální růst propojených zařízení by však pro podobné řešení nabídl podstatně větší výpočetní možnosti. Současná řešení s překlady v reálném čase zápasí.

Dnes nejznámější pokus o systém umělé inteligence Watson firmy IBM sice dokázal v soutěži Jeopardy vyhrát proti lidským oponentům, což je nepochybně nepřehlédnutelný úspěch. Málo známý je však fakt, že na rozdíl od spoluhráčů dostával otázky již přepsány do textu. Watson neměl ukázat schopnost překladu lidské řeči, ale to, jak lze na základě znalostní báze odpovídat na otázky zadávané obecnou formou.

Zatím žádný počítačový systém nedokázal předvést prakticky použitelný překlad rozhovoru v reálném čase. Ale pokud se i nadále bude výkon procesorů zdvojnásobovat každých 18 měsíců, je přinejmenším z hlediska hrubé výpočetní síly otázkou jen několika let, když se k tomu svatému grálu IT dostaneme.

Z hlediska možnosti algoritmů můžeme zmínit například překladatelský systém, který předvedla v roce 2012 firma Microsoft a který v překladu probíhajícím téměř v reálném čase mezi angličtinou a čínštinou dosáhl rekordně nízkou chybovost – špatné bylo jen každé sedmé nebo osmé slovo, což je výrazné zlepšení oproti dosavadnímu standardu.

Právě algoritmy se však budou nepochybně zlepšovat dnes nepředvídatelným způsobem, především díky růstu počtu strojů připojených k internetu. Do deseti let se očekává, že v každé typické domácnosti bude až 50 připojených zařízení a do 25 let počet prvků internetu překročí 50 miliard.

Biologové přitom odhadují, že počet neuronů v lidském mozku se pohybuje kolem 90 miliard. Nezáleží však ani tak na absolutním počtu, než na počtu možných či aktivních vzájemných spojení.

zdroj: computerworld

Přidat komentář

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno