Jméno „Ježíš“ je v průběhu více než dvou tisíc let jedním z nejčastěji zmiňovaných slov, ať už v náboženských textech, umění nebo každodenním životě. Lidé, od duchovních po obyčejné věřící, vyslovují toto jméno s úctou a láskou. Jeho historie a význam sahají hluboko do dějin lidstva a mají zásadní duchovní význam.
Jahve je spása
Hebrejské jméno „Ješua“ ( יֵשׁוּעַ ) má kořeny ve Starém zákoně a znamená „Jahve je spása“. Toto jméno, v překladu do češtiny „Jozue“, bylo Mojžíšem uděleno jeho následníkovi, který vedl izraelský národ do zaslíbené země po Mojžíšově smrti. Jozue se tak stal předobrazem Mesiáše, který měl přinést spásu celému lidstvu.
V řeckém překladu Starého zákona, známém jako Septuaginta, se toto jméno objevuje jako „Iesous“ a v latinské podobě jako „Iesus“. Tento výraz se postupně stal označením pro samotného Syna Božího v Novém zákoně.
článek pokračuje na další stránce…