WASHINGTON – Americké volby přinesly Donaldu Trumpovi jednu z největších politických porážek jeho druhého prezidentského období. Demokraté získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, a republikáni tak od ledna přijdou o většinu v celém Kongresu. Výsledek zásadně mění poměry ve Washingtonu a Trump bude během posledních dvou let svého mandátu čelit parlamentu ovládanému opozicí.
Ještě překvapivější než samotná porážka byla první prezidentova reakce. Trump, který v minulosti opakovaně zpochybňoval výsledky voleb, tentokrát řekl, že je připraven výsledek přijmout. Zároveň připustil, že bude s demokraty jednat a pokusí se s nimi hledat dohody. Současně ale tvrdí, že republikáni by podle něj dopadli úplně jinak, kdyby byl na volebním lístku osobně.
Demokraté pronikli i do států, kde ještě nedávno dominovali republikáni
Rozsah porážky republikánů ukazuje především vývoj senátních voleb. Podle agentury Reuters demokraté převzali šest křesel, která dosud drželi republikáni, a uspěli dokonce ve státech považovaných ještě před několika měsíci za velmi obtížně dobytné.
Výrazné výsledky zaznamenali například v Texasu, Jižní Karolíně, Kansasu a Ohiu. Demokrat James Talarico porazil v Texasu Trumpem podporovaného republikána Kena Paxtona, zatímco v Ohiu se do Senátu vrátil Sherrod Brown. Demokraté získali také Severní Karolínu, kde uspěl bývalý guvernér Roy Cooper.
Ve Sněmovně reprezentantů navíc převzali nejméně osm republikánských mandátů a získali potřebnou většinu. Některé jednotlivé okrsky se ještě dopočítávají, ale kontrola obou komor už byla podle Reuters rozhodnuta.
Trump přitom udělal z voleb referendum o sobě
Prezident nemůže jednoduše tvrdit, že se ho kampaň netýkala. V posledních týdnech před hlasováním cestoval po celé zemi, podporoval republikánské kandidáty a příznivcům opakovaně říkal, aby se chovali, jako kdyby byl na volebním lístku on sám.
Právě proto jsou výsledky interpretovány jako důležité hodnocení prvních dvou let jeho druhého mandátu. Podle rozsáhlého průzkumu mezi voliči přibližně polovina hlasujících uvedla, že letošní volby vnímá jako možnost vyjádřit nesouhlas s prezidentem. Sedm z deseti respondentů zároveň chtělo, aby Kongres představoval silnější protiváhu prezidentské moci.
Za nejsilnější téma voleb se ukázaly životní náklady. Voliči zmiňovali vysoké ceny potravin, energií a pohonných hmot, inflaci i ekonomickou nejistotu. Výraznou roli hrála také pokračující válka s Íránem, která tlačí ceny paliv vzhůru.