Hřbitovní hlídač strávil noc s mladou vdovou přímo na hřbitově – a druhý den ráno to začalo

Milovaný byl přece velmi charismatický a bystrý muž, navíc dopřával všechny její rozmary. Plně poskytoval, měl autoritu a respekt mezi lidmi z jejich okruhu. To vše ji přitahovalo. A teď byl manžel pryč. Zemřel při nehodě. Všichni přátelé se rozešli, ona zůstala sama.

Zůstala tu ale nejen proto, že se chtěla rozloučit. Žena ukázala na svou drahou botu – podpatek byl zlomený. Požádala Victora, aby jí pomohl – aby ji přivedl k východu ze hřbitova, měl by tam čekat taxík.

Vdova vzala muže za paži. Ještě nebylo žádné taxi a dívka se zeptala, jestli by jí Victor mohl dát horký čaj, protože už vystydla. Hlídač ho pozval k sobě domů, kde přenocoval. Uvařil aromatický čaj a dal ho dívce.

Setkali se v rozhovoru. Marina pozvala svou novou známost, aby zavzpomínala na svého zesnulého manžela. Victor se pokusil odmítnout, ale dívka naléhala. Vytáhla z tašky drahý koňak a nalila ho do kelímků.

Během rozhovoru si Victor nevšiml, jak je láhev prázdná. Marina si stěžovala, že její manžel má špatné srdce, dokonce spali v různých pokojích. A chtěla lásku a náklonnost. Victor všemu rozuměl, protože ve svých 43 letech byl stále svobodný a ženy už dlouho neměl. Všechno se stalo samo…

Muž se probudil za úsvitu. Marina tu nebyla. Roztřepala se mi hlava, jako bych se napil. Sice se trochu napil, ale pár doušků usrkl pro společnost. Victorův pohled padl na stůl – byl prázdný, láhev a kelímky někam zmizely. Myslel si, že noční návštěvník právě všechno uklidil a odešel.

Victor opustil svou chýši a šel ke včerejšímu hrobu v domnění, že tam najde vdovu. Ale to, co uviděl, ho přivedlo do naprostého omámení. Tři hromotluci vykopali hrob, obratně se oháněli lopatami. Všimli si hlídače.

Jeden z nich vytáhl pistoli a ukázal na muže se slovy, že přišel ve špatnou dobu. Jako, vypil tolik prášků na spaní a tak rychle se probudil. Pak hodil lopatu stráži a přikázal jim pomoci. 

Victor si uvědomil, že mladá dáma je ve stejnou dobu s nimi, nalil mu prášky na spaní do koňaku, aby usnul a nezasahoval do nezvaných hostů. Muž byl velmi vyděšený. Pochopil, že je nepravděpodobné, že by zůstal naživu, protože je nechtěným svědkem. Victor si uvědomil, že bude zabit, a zeptal se mužů, proč vykopávají hrob. 

Střelec s pistolí řekl, že zemřelý měl spisy o různých zločineckých bossech, protože byl známým právníkem. Pohrozil zveřejněním. Takže jsem musel zařídit nehodu. Z dokumentů ale nic nebylo, protože trezor v advokátově domě byl otevřen pouze pomocí otisků prstů. Proto jsem musel přijmout taková opatření. Muž se zasmál a řekl, že zesnulého vůbec nepotřebují. Jen jeho prsty…

Victor horečně přemýšlel, co dělat dál a jak se zachránit. Pamatoval si všechny detaily – jméno právníka, jména či přezdívky banditů. Jen zázrak mohl pomoci člověku uniknout smrti. A tento zázrak se stal!

Když bandité rakev vykopali a otevřeli, nikdo uvnitř nebyl. Zatímco oněmělí hromotluci tupě zírali na rakev a přemýšleli, co je co, hlídač udeřil toho, kdo byl blíž, lopatou. A rychle běžel. Věděl, jakými cestami a zapadlými uličkami se vydat, aby ho nenašli. Cestou Vitya horečně přemýšlel, co dělat. Nejprve jsem se rozhodl vyzvednout si pas a telefon, které byly na vrátnici.

Což udělal! Pak se schoval v rokli za hřbitovem a zavolal svého přítele Sergeje. Pracoval u policie a přesně vám řekne, co dělat dál. Victor vše řekl svému příteli, dohodli se, že se sejdou. Zatímco se Vitya dostávala na určené místo, Sergej zjistil, kde bydlí imaginární zesnulý.

Spolu přátelé jeli do domu právníka. Obrovský plot skrýval elegantní třípatrové sídlo před zvědavými pohledy. Všude byla tma a ticho. Sergej vytáhl hlavní klíče a otevřel bránu. 

Tiše vstoupili do dvora. Najednou se otevřely vchodové dveře a z domu vyšel muž středního věku. V rukou držel dvě těžké aktovky. Při pohledu na cizí lidi jsem chtěl utéct. Vyšetřovatel ale muže gestem zastavil a řekl, že přišli na pomoc. Nabídl se, že nasedne do auta a půjde na policejní stanici, protože bandité pravděpodobně hledají právníka. 

Cestou na policii starší muž řekl, že s partnery dlouhodobě spolupracuje. Pak ale pojal podezření, že za jeho zády uzavírají nepoctivé obchody. Přerušil spolupráci a sbíral špínu na bývalé partnery a jejich mecenáše pracující ve vládních strukturách na slušných pozicích.

Tyto dokumenty se staly zárukou, že ho bandité nezabijí předem. Obhájce se chystal odvézt usvědčující důkazy na státní zastupitelství. Ale byli tam i lidé spojení s bandity. Rozhodli se advokáta zbavit.

Sergej o tom věděl a spolu se svými kolegy vedl vlastní vyšetřování. Zjistil jsem, kdy se připravuje pokus o atentát. Muž najatý bandity zničil brzdy v autě právníka. Policisté ale nehodu fingovali.

Informace byly takové, že tělo zesnulého bylo velmi zohavené a mělo být pohřbeno pouze v uzavřené rakvi. Vše proběhlo podle plánu. Ale Sergej nevzal v úvahu, že právníkův trezor má biometrický systém a bandité potřebují dokumenty … 

Najednou vyšetřovatel v zrcátku viděl, že za nimi jelo cizí auto. Varoval cestující, aby se pevně drželi, přidali plyn a zároveň zavolal zásahovou jednotku. Podařilo se jim odtrhnout od „ocasu“. Policista zastavil auto na kraji města.

Právník v tu chvíli někomu zavolal a souhlasil se schůzkou. Zanedlouho k nim vyjelo černé cizí auto, starší muž dal doklady vyšetřovateli, nasedl do auta a odjel. 

O dva dny později došlo ve městě k vlně rezignací a zadržování úředníků a dalších vlivných osob. To vytrubovala všechna média. Sergej byl profesionál ve svém oboru. 

Zdroj.Facebook