Hřbitovní hlídač strávil noc s mladou vdovou přímo na hřbitově – a druhý den ráno to začalo

Victor tiše sledoval pohřební průvod. Myslel si, že pohřbívají někoho bohatého. Bylo evidentní, že rakev není levná. Velmi drahé byly i věnce. Očividně zemřel těžký člověk. U hřbitova parkují drahá auta, na loučící se se zesnulým čekali osobní řidiči. Victor si myslel, že dnes žádný pohřeb nebude. Ale velmi brzy začalo neuvěřitelné!

Již dva roky pracoval jako hlídač na hřbitově. Muž si po vyhazovu z továrny musel hledat práci. Musel ale nějak žít, takže když dostal nabídku pracovat jako hlídač na hřbitově, rychle souhlasil.

Samozřejmě, že tento druh práce v něm zpočátku vyvolával rozpaky. Ale pak si Victor zvykl. Pracuje na směny – týden stráže, týden volno. Jeho náhradník řekl, že to zpočátku bylo nějak trapné a dokonce strašidelné. Ale pak si zvyknete. A vůbec není děsivé strávit noc, protože mrtvých se nemusíte bát. A celý den na čerstvém vzduchu.

Takže si Victor zvykl. Škoda, že dostali zaplaceno jen málo. Někdy ale lidé žádali o pomoc, dopláceli na poslušného hlídače. Nabídli i drink, ale muž odmítl, tento podnik se mu nelíbil. 

Slavnostní rozloučení tedy skončilo. Ze hřbitova spěchali muži v drahých oblecích, ženy v drahých oblecích a černých kloboucích. Hlídač je pozoroval, dokud se všichni nerozešli. Pak se přiblížil k čerstvému ​​hrobu s mnoha věnci a čerstvými květinami.

Najednou uviděl krásnou mladou ženu oblečenou v černém. Všimla si i muže a na omluvu řekla, že se se zesnulým manželem chtěla jen rozloučit v soukromí. Všichni odešli na vzpomínkovou večeři do restaurace, ale ona nechtěla – bylo to pro ni velmi špatné a bylo to těžké.

Victor se podíval na datum narození a úmrtí zesnulého. Počítal, že je mnohem starší než mladá vdova. Zdálo se, že žena četla jeho myšlenky a souhlasně přikývla. Řekla, že její manžel Andrei byl skutečně mnohem starší. Ale to jí nezabránilo v tom, aby se zamilovala jako dívka.

Pokračování na další straně

1
2