Zima na přelomu let 1978 a 1979 přinesla nejen prudké ochlazení, ale také značné problémy v socialistickém Československu. Teploty hluboko pod nulou způsobily vážnou energetickou krizi a vyhlášení tzv. uhelných prázdnin.
Prudké ochlazení zaskočilo celou Evropu
Přelom roku 1978 a 1979 přinesl nečekanou změnu počasí. Na Silvestra teploty dosahovaly příjemných 10 až 12 °C, ale ráno na Nový rok klesly na -15 až -20 °C. Mnozí pamětníci vzpomínají, že pokles teplot byl tak rychlý, že bylo možné sledovat, jak rtuť v teploměrech padá.
Tento prudký pokles teplot zasáhl většinu Evropy, ale socialistické Československo nebylo na takovou situaci připraveno. Uhelné elektrárny, na kterých země výrazně závisela, čelily mnoha problémům – zamrzala rypadla v dolech, uhlí se nedařilo přepravovat, a dokonce zamrzalo ve vagonech.
Vypínání elektřiny a zhasnutá města
Od 1. ledna 1979 bylo zahájeno postupné vypínání elektřiny, které trvalo téměř celý měsíc. Energetická krize vyústila v noční výpadky proudu, kdy byla města zahalena do úplné tmy. Spisovatel Jan Zábrana ve svém deníku popisuje atmosféru: „Celá Praha temná, nesvítí pouliční lucerny, nesvítí nic.“
článek pokračuje na další stránce..