Zpráva o studii byla zveřejněna v British Journal of Sports Medicine. Je to dosud nejkomplexnější metaanalýza v oboru. Vychází z výsledků různých studií, kterých se celkem zúčastnilo přes 100 000 lidí.
Při analýze si vědci z University of South Australia všimli, že příznivé účinky fyzické aktivity byly nejvýraznější u lidí, kteří si stěžovali na depresivní náladu. Dalším důležitým postřehem bylo, že pohyb má obvykle téměř okamžitý účinek. Není třeba čekat týdny, jak tomu u farmakoterapie bývá.
Všechny formy fyzické aktivity se ukázaly jako prospěšné: chůze, aerobik, jóga, tanec, posilování a pilates. Cvičení s vysokou intenzitou však vedlo k většímu zlepšení. Pokud jde o délku a frekvenci tréninků, měla nejlepší efekt krátká a středně dlouhá cvičení, ale častější. Obecně bylo důležitější, jak často cvičíte, než jak tvrdě trénujete. Několik rychlých procházek týdně bylo lepších než hodina vysoce intenzivního tréninku.
Marte Bentzen z Norské akademie sportu v komentáři ke studii poznamenává, že pomůže považovat fyzické cvičení za plnohodnotnou terapeutickou metodu. Je důležité, aby byly nabízeny jako součást komplexní a profesionální péče o duševní zdraví. Důležitý je však ještě jeden bod.
Studie jasně ukazuje, že aby taková terapie přinesla kýžené výsledky, měli by mít pacienti přístup ke kvalifikovaným trenérům, kteří jim dají pocit, že je o ně postaráno a že jsou dobře vedeni.
Tréninkový plán by měl být individuálně přizpůsoben potřebám a možnostem pacienta, protože jeho zapojení je klíčové. Jinými slovy, takové aktivity by měly být pro pacienta příjemné a důležité. Je také nutné být systematický, protože ačkoli se účinky dostavují rychle, pro udržení je potřeba pravidelně cvičit.