Evropské vojáky označil za možné vojenské cíle
Největší pozornost vyvolala část Putinova vystoupení, ve které reagoval na evropské plány vyslat po případném uzavření míru na Ukrajinu mezinárodní bezpečnostní jednotky. Některé evropské vlády totiž uvažují o takovém opatření jako o jedné ze záruk, které by měly zabránit další ruské invazi.
Putin však upozornil, že ruská armáda by takové zahraniční jednotky považovala za legitimní vojenské cíle. Zároveň varoval, že jejich příchod na ukrajinské území by podle Moskvy mohl vést k okamžitému obnovení ozbrojeného konfliktu.
Ruský prezident tak vyslal signál nejen Kyjevu, ale především evropským zemím, které se na přípravě bezpečnostních opatření podílejí. Moskva podle jeho slov nehodlá přijmout řešení, při kterém by se po skončení války na ukrajinském území objevili vojáci států podporujících Ukrajinu.
Putinovo označení těchto jednotek za vojenské cíle je ovšem potřeba chápat jako vyjádření ruského postoje a hrozbu možného vojenského zásahu, nikoli jako nezávislé právní posouzení jejich případného postavení.
Evropa plánuje bezpečnostní záruky. Rusko je odmítá
Možné vyslání zahraničních vojáků je součástí širších evropských debat o tom, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném ukončení bojů. Významnou roli v těchto přípravách hrají Francie a Velká Británie, které společně vedou takzvanou koalici ochotných.
Tato skupina podle francouzského ministerstva zahraničí sdružuje 36 zemí připravených dlouhodobě podporovat Ukrajinu a podílet se na vytváření bezpečnostních záruk. Cílem případné mezinárodní přítomnosti není podle evropských představ zahájit nový konflikt s Ruskem, ale snížit riziko opakování vojenské agrese.
Jednou z uvažovaných možností je rozmístění mezinárodních jednotek po uzavření příměří. Jejich konkrétní úkoly, počet ani rozmístění však nejsou definitivně stanoveny a závisí na budoucí politické a vojenské dohodě.
Právě v této otázce se postoje Moskvy a evropských států zásadně rozcházejí. Zatímco Ukrajina a její spojenci považují dlouhodobé bezpečnostní záruky za jednu z podmínek stabilního míru, Rusko odmítá přítomnost západních vojáků jako nepřijatelný zásah do svých bezpečnostních zájmů.
Kreml chce řešit bezpečnost celé Evropy
Putin během rozhovorů s americkými představiteli hovořil také o potřebě širšího bezpečnostního uspořádání evropského kontinentu. Podle jeho slov by se případná mírová dohoda neměla soustředit pouze na ukončení bojů na Ukrajině, ale měla by zahrnovat rovněž otázky vztahů mezi Ruskem, Spojenými státy a evropskými zeměmi.