Moskva se dlouhodobě snaží prosazovat požadavky týkající se vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě a budoucího postavení Ukrajiny v evropské bezpečnostní architektuře. Některé z těchto požadavků přitom Rusko představilo již v prosinci 2021, tedy před zahájením své rozsáhlé invaze na Ukrajinu.
Ruský prezident prohlásil, že jeho země si přeje dlouhodobý mír. Současně však trval na tom, že představa západních bezpečnostních jednotek rozmístěných na ukrajinském území je s ruskými požadavky neslučitelná.
Pro evropské vlády to představuje zásadní problém. Jakákoli širší dohoda o evropské bezpečnosti totiž přímo ovlivní nejen Ukrajinu, ale také bezpečnostní zájmy dalších států, zejména těch, které sousedí s Ruskem nebo se nacházejí v jeho blízkosti.
Mírová jednání pokračují, ale zásadní rozpory zůstávají
Čtvrteční rozhovory v Kremlu následovaly po dvoudenním jednání zástupců Ruska a Ukrajiny ve Spojených arabských emirátech. Diplomatická iniciativa, kterou zprostředkovávají Spojené státy, má vytvořit prostor pro postupné přiblížení postojů obou stran.
Jednání v Abú Zabí sice přinesla určitou shodu ohledně výměny válečných zajatců, zásadního průlomu v otázce ukončení války však dosaženo nebylo. Největší překážky nadále představují územní požadavky Ruska, budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a odlišné představy o poválečném uspořádání.
Ruský prezident během setkání s americkými vyjednavači zopakoval také své postoje k ukrajinským územím, která Moskva prohlásila za součást Ruska. Kyjev tato územní připojení odmítá a trvá na respektování své svrchovanosti a mezinárodně uznaných hranic.
Rozdílné postoje tak ukazují, že cesta k případné mírové dohodě zůstává velmi složitá. Samotná ochota pokračovat v jednáních ještě neznamená, že jsou strany připraveny ustoupit ze svých zásadních požadavků.
Američané chtějí k jednacímu stolu přizvat také Evropu
Po setkání v Moskvě americký vyjednavač Steve Witkoff oznámil, že dalšího kola rozhovorů by se měli zúčastnit také evropští představitelé. Jejich zapojení považuje Washington za důležitou součást hledání budoucího bezpečnostního uspořádání.
Dosud totiž probíhala hlavní přímá jednání především mezi americkými, ukrajinskými a ruskými zástupci, zatímco Evropa se účastnila samostatných konzultací. Evropské vlády přitom opakovaně zdůrazňují, že o otázkách ovlivňujících bezpečnost jejich kontinentu nelze rozhodovat bez jejich účasti.
Po návštěvě Moskvy zamířili Witkoff a Kushner do Dublinu, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten se v irské metropoli účastnil jednání evropských představitelů zaměřeného na bezpečnost a budoucnost Ukrajiny.
Zatím není definitivně určeno, kdo bude Evropu při dalších rozhovorech zastupovat ani kdy se následující vyjednávací kolo uskuteční. Samotné oznámení o možném evropském zapojení však představuje další významný diplomatický krok.
Putinova slova komplikují hledání dlouhodobého míru
Nejnovější výroky ruského prezidenta znovu ukázaly, jak obtížné bude dosáhnout dohody přijatelné pro všechny zúčastněné strany. Ukrajina požaduje takové podmínky, které by jí poskytly ochranu před opakováním invaze. Evropské státy jsou připraveny jednat o bezpečnostních opatřeních, zatímco Moskva jejich případnou vojenskou přítomnost odmítá.
Putinovo varování, že zahraniční jednotky by se mohly stát cílem ruských útoků i po uzavření míru, proto představuje další překážku pro diplomatické řešení konfliktu.
Zásadní otázkou zůstává, zda se podaří vytvořit systém bezpečnostních záruk, který bude pro Ukrajinu dostatečně důvěryhodný a zároveň umožní skutečné ukončení bojů.
Čtvrteční jednání v Moskvě zatím nepřineslo potvrzenou dohodu o ukončení války. Naopak ukázalo, že rozdíly mezi postoji Kyjeva, Moskvy a evropských zemí nadále přetrvávají.
Ruský prezident tak sice hovoří o trvalém míru, současně však otevřeně varuje před obnovením bojů, pokud by se na ukrajinském území objevili zahraniční vojáci. Právě vyřešení tohoto rozporu může být jedním z rozhodujících úkolů dalších mírových jednání.