Po invazi na Ukrajinu se Rusko snažilo v zahraničním obchodě nahradit dolar a euro čínským jüanem. Ještě v roce 2024 se čínská měna podílela na velké části ruských obchodních plateb. Podle agentury Bloomberg však její podíl na platbách za ruský vývoz v roce 2026 klesl zhruba na 22 %, tedy přibližně na polovinu svého maxima z poloviny roku 2024. Z čínských bank mezitím některé převody zadržují nebo vracejí kvůli riziku amerických sankcí.
Za vývoz do Asie dostávají ruské firmy téměř 69 % v rublech
V srpnu 2026 připadalo na rubl 68,6 % hodnoty plateb za ruský vývoz do Asie, zatímco o rok dřív to bylo 47,6 %. Jüan a další měny, které ruská centrální banka řadí do stejné skupiny, ve stejném období klesly ze 42 % na 22,8 %.
Čína přitom zůstává největším obchodním partnerem Ruska. Podle berlínského institutu MERICS se hodnota vzájemného obchodu za prvních devět měsíců roku 2026 meziročně zvýšila o 31 %. Jüan se dříve v Rusku využíval i mimo obchod s Čínou. Banky v něm nabízely úvěry a vklady, firmy vydávaly dluhopisy a na moskevském devizovém trhu se obchodoval více než dolar.