Velká láska, která spojila Buda Caldwella a jeho milovanou ženu Betty, byla láska v dobrém i ve zlém. Vzájemnost pominula až v den smrti ženy.
Moje žena vždy říkala, že její oblíbená píseň byla „Daisy a Day“. Bud to tedy během jejich 55letého manželství hodně hrál.
Muž dával ženě každý den květiny – nejčastěji to byly kopretiny. Stávalo se, že když jí dával květiny, broukal „Daisy a day“.
Jednoho dne v roce 2013 nastal v Budově životě „konec světa“ – zemřela mu žena. Muž však na svou milovanou nezapomněl ani na okamžik. Věděl, že po zbytek jeho dnů tu pro něj Betty stále bude.
Jednoho dne se Bud rozhodl koupit lavičku v Lakeside Park ve Fon du Lac ve Wisconsinu (USA). Měl připomínat jeho manželku a být výrazem bezmezné lásky a paměti. Položil na lavici desku s obrázkem Betty a několika fakty o ženě, která byla nejdůležitější osobou na Zemi v Budově životě.
Bud k této lavici přicházel každý den, aby zavzpomínal na nádherné chvíle jejich manželství. Velmi často, když na něm seděl, zpíval oblíbenou píseň své ženy. Mluvil s ní o tom, jak se cítí – jako by Betty seděla vedle ní.
Když přišla zima, venku ještě mrzlo a Bettyina lavička byla pod sněhem – pro Buda to bylo těžší. Nemohl si dovolit nosit květiny a sedět hodiny na lavičce a vyznávat lásku nepřítomné ženě.
Pokračování na další straně