Když jsem byla mladá maminka, ještě nebylo tolik možností a informací, jako mají ženy dnes. Internet neexistoval, a tak jsme hledaly rady v knihách. Jednou z těch, která nám byla prakticky „biblí“, byla kniha Naše dítě. Psali tam, že dítě má jíst každé tři hodiny – a co bylo napsáno v této knize, to bylo pro nás zákonem.
Striktní režim podle knihy
Pamatuji si, jak moje malá holčička plakala mezi těmi určenými třemi hodinami, ale já jsem se striktně držela doporučení z knihy. I když jí byl hlad, mlíčko nedostala. Manžel, prarodiče a dokonce i prababička ji zkoušeli utišit, ale hlad se jejich rukama utišit nedal. Dcerka dostala jídlo až přesně v ten správný čas, jak to stálo psáno.
Tehdy jsem věřila, že přesně toto je ten správný způsob péče o dítě. Neměli jsme důvod o tom pochybovat – kniha přeci měla pravdu. Dnes však vím, že to nebylo úplně nejlepší rozhodnutí. Nyní je běžnou radou dávat dítěti najíst, kdykoliv si řekne, protože každé dítě má jiné potřeby a má svůj vlastní rytmus. Přesto moje dcerka přibírala a rostla dobře, takže naštěstí žádné škody neutrpěla.
článek pokračuje na další stránce…