Vzpomínka, která ani po letech nebolí méně
Herečka Táňa Pauhofová se po letech znovu vrátila k jedné z nejbolestnějších kapitol svého života – ke smrti svého milovaného dědečka Jozefa. Muže, který pro ni nebyl jen rodinou, ale také oporou, přítelem, mentorem a bezpodmínečnou láskou, kterou jí v dětství často nahrazoval to, co jinde chybělo.
V interview pro novou inkluzivní relaci A SME TU, kde osobnosti zpovídají lidé na autistickém spektru, se Táňa nečekaně otevřela a před kamerami sdílela emoce, které běžně nechává skryté.
„Miloval mě, i když jsem selhala.“ Silné pouto, které nic nenahradí
Táňa od malička vyrůstala ve vícerogeneračním domě v bratislavském Starém Městě. Právě tam žila i se svým dědečkem, s nímž měla výjimečný vztah. Zatímco rodiče byli přísní a často nároční, deduško – jak mu říkala – ji miloval bez podmínek a dokázal být člověkem, který naslouchá a nikdy nesoudí.
„Jeho moudrost a kreativita byly pro mě vzácné,“ vyznala se herečka. Patřil k lidem, s nimiž mohla mluvit o čemkoli. Když byl nemocný a Parkinsonova choroba postupovala, starala se o něj doma, stejně jako se on staral o ni, když byla malá.
článek pokračuje na další stránce..