Pouze šéf v práci ji nazval jménem a patronymem – Snezhana Andreevna. A kolegové mohli být hrubí, protože pracovala jako jednoduchá myčka nádobí. Zřejmě se považovali za lepší jen proto, že dokázali sehnat práci s dobrým platem. Žena ale neměla žádné vyhlídky a žádné šance na lepší život. Koho by ale její příběh zajímal?
A tak její dny plynuly. Denně restauraci, kde pracovala, navštívilo asi tisíc lidí. A spadl na ni celý proud špinavého nádobí. Pokud počítáme, že každá návštěva snědla alespoň 2-3 nádobí, tak každý den musela umýt několik tisíc talířů a příborů. Nemluvě o nádobí, které kuchaři ušpinili.
Sněžana pracovala prakticky bez odpočinku. Její směna trvala 12 hodin a celou tu dobu stála na nohou vedle umyvadla. Neměla ale na výběr, protože doma měla dvě malé děti, o které se nikdo jiný nemohl postarat.
Žena byla jednou vdaná. V rodině se objevil první syn. Brzy Snezhana otěhotněla s druhým. Ale Yuri – její manžel – nebyl připraven stát se znovu otcem.
V rodině byly vždy finanční problémy. Ale když měli jen jedno dítě, dokázali to nějak vyjít. Stačilo samozřejmě jen to nejnutnější a nebylo třeba myslet na cestování nebo koupi bydlení.
Jurij řekl, že druhé dítě ukončí jejich životy. Nikdy se nebudou moci dostat z finanční díry, ve které se ocitli. A rozhodl se odejít a zřekl se odpovědnosti. Opustil manželku a dvě děti, aby začal život od nuly.
Bývalý manžel platil výživné na děti, ale k čemu to bylo? Snezhana si musela pronajmout dům a všechny platby šly jen na zaplacení nájmu. Musela si naléhavě hledat práci.
Nemohla ale počítat s dobrými pozicemi, protože neměla vzdělání ani praxi. Dříve žena zůstávala doma a nemusela pracovat. Nebylo proto z čeho vybírat – dala si práci v restauraci na mytí nádobí.
Práce to samozřejmě nebyla náročná, ale velmi únavná. Po dlouhé směně jí nohy často povolily. A stále nebylo dost peněz.
Pokračování na další straně