Peníze proudí i jinými cestami
Podpora Ukrajiny přitom nekončí pouze u tohoto návrhu.
K dispozici jsou také další finanční a vojenské mechanismy, mezi které patří:
- půjčka Evropské unie ve výši 90 miliard eur pro roky 2026–2027,
- program PURL v rámci NATO,
- bilaterální vojenské balíčky jednotlivých států,
- fond CAP a další alianční programy zaměřené na výcvik a logistiku.
Podle odborníků ale žádný z těchto nástrojů nenahrazuje jednotný dlouhodobý závazek celé aliance. Bez něj může být plánování obrany Ukrajiny složitější a méně předvídatelné.
Česká republika je opatrná
Česká vláda dlouhodobě podporuje pokračování muniční iniciativy pro Ukrajinu, zároveň však v minulosti uvedla, že nebude ručit za unijní půjčku ve výši 90 miliard eur.
Veřejně zatím nebylo oznámeno, zda se Česká republika připojí také k navrhovanému aliančnímu rámci ve výši 70 miliard eur ročně.
Rozhodnou nejbližší dny
Nadcházející summit NATO nebude rozhodovat o tom, zda bude Ukrajina dostávat vojenskou pomoc i nadále. Spojenecké státy ji poskytují prostřednictvím řady různých programů už nyní.
Klíčovou otázkou ale zůstává, zda se podaří vytvořit společný dlouhodobý rámec financování, nebo zda bude podpora i nadále záviset především na dobrovolných rozhodnutích jednotlivých členských států.
Právě o tom mohou rozhodnout jednání, která se uskuteční během summitu v Ankaře.