Před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře, který se uskuteční 7. a 8. července 2026, se mezi členskými státy rozhořela debata o rozsáhlé vojenské pomoci Ukrajině. Ve hře je roční rámec podpory ve výši 70 miliard eur, tedy přibližně 1,75 bilionu korun.
Nejde přitom o peníze, které by už byly připravené k vyplacení. Návrh má vytvořit dlouhodobý politický závazek, který by Ukrajině zajistil předvídatelnou podporu například na nákup munice, protivzdušné obrany nebo financování armády.
Fico návrh odmítá
Jedním z nejhlasitějších kritiků je slovenský premiér Robert Fico, který opakovaně uvedl, že Slovensko nebude financovat vojenské výdaje Ukrajiny ani se zapojovat do podobných závazků.
Podle jeho vyjádření chce slovenská delegace postupovat tak, aby se země nestala součástí plánovaných vojenských půjček či dlouhodobých finančních závazků.
Shoda zatím nepanuje ani mezi velkými státy
Podle informací zveřejněných německým týdeníkem WirtschaftsWoche se výhrady netýkají pouze Slovenska.
Diskuse vyvolal také dřívější návrh generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, podle kterého by členské státy měly každoročně vyčlenit 0,25 % svého HDP na pomoc Ukrajině. S tímto návrhem měly podle zveřejněných informací problém například Velká Británie, Francie, Španělsko, Itálie nebo Kanada.
Naopak Německo a další evropské země podporují silnější dlouhodobý závazek vůči Kyjevu. Přesto mezi podporou obecného politického prohlášení a závazkem pravidelně odvádět konkrétní částky existuje významný rozdíl.
NATO nemůže členské státy přinutit
Jedním z hlavních problémů je samotný způsob fungování NATO.
Aliance nerozhoduje většinovým hlasováním, ale konsensem. To znamená, že pokud některý stát s návrhem nesouhlasí, neexistuje mechanismus, který by jej donutil nebo přehlasoval.
Právě proto zůstává schválení společného finančního rámce nejisté.
článek pokračuje na další stránce…
