Ukrajinské stíhací drony začaly měnit ekonomiku protivzdušné obrany
Tady má Kyjev jednu zásadní výhodu: cenu. Nově vyvíjený ukrajinský F-Jet 80 má podle údajů citovaných ISW stát přibližně 7 000 dolarů. Jiné stíhací drony mohou podle typu přijít na 20 až 70 tisíc dolarů.
Pro srovnání – raketa vzduch-vzduch použitá stíhačkou F-16 může stát řádově kolem milionu dolarů. Používat drahé rakety proti každému ruskému dronu proto není ekonomicky dlouhodobě udržitelné. Ukrajina potřebuje obranný systém, který dokáže likvidovat stovky levnějších cílů bez toho, aby na každý spotřeboval raketu v hodnotě násobně převyšující cenu útočícího prostředku.
Vývoj stíhacích dronů je proto jednou z nejdůležitějších technologických změn ukrajinské protivzdušné obrany. Některé nové konstrukce využívají také prvky automatického či AI podporovaného navádění, které mají operátorům pomoci zasáhnout rychle letící cíle.
Pak přišel 14. říjen a část dronů náhle přišla o spojení
Právě ve chvíli, kdy se nový systém začal osvědčovat, přišel problém. V noci z 13. na 14. října začaly ukrajinské jednotky hlásit nečekaná omezení systému Starshield, vojenské verze satelitní infrastruktury společnosti SpaceX.
Terminály na některých pohybujících se platformách přestávaly podle ukrajinských zdrojů fungovat přibližně při rychlostech nad 160 kilometrů za hodinu, u některých jednotek byly výpadky hlášeny dokonce už mezi 72 a 161 kilometry za hodinu. To zasáhlo právě rychlé stíhací drony, které potřebují datové spojení při pronásledování proudových ruských cílů.
Omezení se netýkala pouze protivzdušné obrany. Komplikovala rovněž některé průzkumné, logistické a úderné operace ukrajinských bezpilotních systémů.
Kyjev tím dostal nepříjemnou lekci o své závislosti na USA
Starshield je vojensky zaměřená služba postavená na technologii související se sítí Starlink. Nabízí zabezpečenou satelitní komunikaci a právě v prostředí silného ruského elektronického boje je pro ukrajinské síly mimořádně cenná.
Říjnový incident ale ukázal, že pokud dojde ke změně podmínek služby, technickému omezení nebo politickému rozhodnutí mimo Ukrajinu, může být během několika hodin ovlivněna část bojových schopností.
Kdo přesně omezení nařídil, navíc nebylo zpočátku jasné. Americká administrativa, SpaceX a jednotliví představitelé podávali rozdílná vysvětlení. Reuters uvedl, že odpovědnost za omezení byla veřejně sporná, zatímco Elon Musk tvrdil, že Starshield spadá pod kontrolu americké vlády.
Služba se vrátila. Problém tím ale nezmizel
Ukrajinská strana 24. října uvedla, že testy už potvrzují stabilní připojení také při rychlostech přes 400 kilometrů za hodinu. To umožnilo rychlým dronům znovu fungovat podstatně efektivněji.
ISW ale upozorňuje, že incident odhalil strukturální slabinu: Ukrajina může vyrobit tisíce vlastních dronů, ale pokud část jejich funkcí závisí na zahraniční komunikační infrastruktuře, nebude mít celý obranný systém plně ve vlastních rukou.
Právě proto bude Kyjev pravděpodobně potřebovat nejen větší výrobu interceptorů, ale také více nezávislých způsobů navigace, řízení a komunikace, aby jediný výpadek jedné služby nemohl ochromit významnou část obrany.