F-16 dokážou drony sestřelovat. Je to ale drahé a riskantní
Ukrajina může proti proudovým dronům vysílat také stíhačky F-16. Piloti mají dvě základní možnosti – použít raketu vzduch-vzduch, nebo se k cíli přiblížit a pokusit se jej zničit palubním kanónem.
Ani jedna možnost není ideální. Rakety jsou drahé a jejich zásoby omezené. Útok kanónem zase vyžaduje velmi zkušeného pilota, přiblížení k bezpilotnímu stroji a přináší větší riziko pro samotnou stíhačku i její posádku.
Navíc každá hodina strávená lovem relativně levných dronů znamená další opotřebení F-16 a méně času pro jiné úkoly. ISW proto hodnotí masovou výrobu levnějších stíhacích dronů jako perspektivnější dlouhodobou cestu.
Další obranná linie vzniká přímo na zemi
Ukrajina zároveň experimentuje s pozemními automatizovanými systémy a dělovými věžemi. Některé už byly rozmístěny v Kyjevě a jeho okolí. Jejich výhodou je relativně nízká cena jednoho zásahu a možnost dlouhodobě chránit konkrétní prostor.
Problém je v rozsahu země. Ukrajina má obrovské území a chránit stejným způsobem všechna města, elektrárny, letiště a průmyslové objekty by vyžadovalo tisíce systémů, radarů a vyškolených operátorů.
Proto se postupně vytváří vícevrstvá obrana: elektronický boj, mobilní střelecké skupiny, stíhací drony, pozemní systémy, vrtulníky, letouny F-16 a klasické systémy protivzdušné obrany.
Nejde jen o to, kolik dronů Ukrajina sestřelí. Rozhodující bude jejich cena
Rusko může zvyšovat počet bezpilotních prostředků rychleji, než může Ukrajina nakupovat klasické protiletadlové rakety. Obranný problém proto není pouze technický, ale také ekonomický.
Pokud Rusko vyšle dron za desítky tisíc dolarů a Ukrajina proti němu použije raketu za milion, může být útočník strategicky spokojený i v případě, že dron nedoletí k cíli. Obránce totiž spotřeboval mnohem dražší prostředek.
Stíhací drony mají tuto matematiku změnit. Pokud může několikatisícový ukrajinský interceptor zničit mnohonásobně dražší nebo podobně drahý ruský dron, začíná být dlouhodobá obrana ekonomicky mnohem realističtější.
Rusko už ví, kde může hledat další slabinu
Z říjnového výpadku ale může číst také Moskva. Pokud ruské velení zjistí, že určité typy ukrajinských interceptorů spoléhají na konkrétní datové spojení, bude se jej snažit rušit, obejít nebo přetížit.
Právě proto ISW upozorňuje, že samotná současná úspěšnost nestačí. Ukrajina musí nové stíhací drony vyrábět v mnohem větších počtech, neustále je technologicky měnit a současně snižovat jejich závislost na jednotlivých externích systémech.
Ukrajina tedy udělala velký krok. Závod ale teprve začíná
Úspěšnost kolem tří čtvrtin sestřelených proudových dronů představuje proti začátku září výrazný posun. Některé jednotky s výsledky přes 80 procent navíc ukazují, že technologie může fungovat ještě lépe.
Rusko ale současně zvyšuje produkci a nasazení rychlejších Geranů a hledá způsoby, jak ukrajinskou obranu zahltit. Kyjev proto potřebuje z nové technologie udělat nikoli experiment několika úspěšných jednotek, ale masově vyráběný systém schopný chránit celou zemi.
A říjnová zkušenost se Starshieldem ukázala ještě jednu věc: pro Ukrajinu nebude rozhodující pouze to, jak dobré drony dokáže vyrobit, ale také zda je dokáže řídit a nasazovat bez kritické závislosti na jediném zahraničním poskytovateli.
Právě tato technologická závislost může být v dlouhé válce stejně důležitá jako počet letadel, raket nebo dronů na skladě.
Zdroj: Institute for the Study of War / Critical Threats – aktuální analýza ukrajinské úspěšnosti proti proudovým dronům, dopad omezení Starshield a ekonomika stíhacích dronů.
ISW – Russian Offensive Campaign Assessment, 25. října 2026
Zdroj: Euronews – vývoj úspěšnosti ukrajinské obrany, výpadky Starshield a použití F-16 proti rychlým ruským dronům.
Euronews – Ukraine improves jet-powered drone interception rates
Zdroj: Reuters – fungování Starshield, říjnová omezení služby a závislost ukrajinských vojenských systémů na americké satelitní infrastruktuře.