Divadlo jako rodinný osud
Divadlo provází rodinu Hrušínských už od roku 1883, kdy Janovi praprarodiče vlastnili kočovnou divadelní společnost. Jan nyní pokračuje v rodinné tradici jako principál Divadla Na Jezerce, které funguje zcela bez státních dotací. I přes těžké podmínky dokázal zajistit, aby divadlo nemělo žádné dluhy.
„Tvrdí se, že divadla nemohou být soběstačná. Nám se to ale daří,“ říká Hrušínský, přičemž zdůrazňuje, že dotace často končí u institucí, které nejsou schopné přitáhnout diváky.
Vztah s Libuší Šafránkovou a Rudolfa Hrušínského smrt
Jedním z nejdojemnějších momentů rozhovoru je Janova vzpomínka na Libuši Šafránkovou, svou dlouholetou přítelkyni. Po její smrti bylo pro Jana nesmírně těžké hrát ve hře, kde spolu vystupovali alespoň na videu. Přiznává, že tento způsob připomínky pro něj byl emocionálně náročný, což vedlo k derniéře inscenace.
článek pokračuje na další stránce..