Pan Novák si poprvé v životě přivedl domů milenku, protože manželka poprvé v
životě odjela na školení. Ale co čert nechtěl, zrovna když se po osprchování
věnovali na koberci v obývacím pokoji hlavnímu důvodu návštěvy, ozval se
zvonek.
„Koho sem čerti nesou,“ zahlaholil pan Novák, „počkej, jdu se podívat.“
„Teď nemůžeš přestat, Františku,“ kvičela mladá vzrušená žena, „Mě by pak
strašně bolela hlava.“
„Dobře,“ zamumlal hostitel a pokračoval hlava nehlava.
Další a další zvonění ho ovšem tak znervóznilo, že byl nucen svou zajímavou
činnost nedobrovolně ukončit. Došmátral se ke dveřím, nahlédl do kukátka a
zděsil se. Běžel zpátky do obýváku a vzrušeně šeptal:
„Vrátila se stará, řeknu, že jsem spal,
ty se rychle oblékni a vyskočíš z okna.“
„Já už jsem skoro oblečená, ale z okna vyskočit nemůžu.“
„Musíš.“
„Ale miláčku, vždyť je to třinácté patro,“ kňourala milenka.
„Skákej a nebuď pověrčivá.“