Vtip: Tuhle pohádku zná asi každý! Ale znáte i tuhle verzi? Dětem ji neříkejte!


Tmou se lesem vydali,
nadávali, padali.
„Do prdele, kurva drát,
už toho mám akorát!“
Hle! Před nimi mýtinka,
na ní domek, vedle kabinka.
U kabinky vrznou dvéře a vyleze
baba zlá,
v ruce drží hajzlpapír, z podoby je
vysraná.
Potom zařve strašným hlasem: „Já
mám barák z perníku!
Chraň vás Pánbůh na něj sáhnout,
Mařenko a Jeníku!“
Pak zalezla do chalupy,
dětem stojí hrůzou chlupy.
To ta babka posrala,
Mařku pěkně nasrala.
Říká Mařka: „Jeníku,
nažerem se perníku!“
Jako myšky. Slyšíc jen dechu,
začali žrát bábě střechu.
Baba uvnitř poslouchá,
jestli venku nefouká.
Vyleze ven a zvolá “ Kdo mi to tady
loupá perníček?!“
A ze střechy se ozve: „Píčo,
Mařenka a Jeníček!“
„Pěkně jsi nás nasrala,
najíst jsi nám nedala!“
„Já vám dám, vy malý svině!“
chytí je baba za nohy a táhne do
kuchyně.
„Na perník z vysoka seru,
jsem kanibal a lidi žeru!“
Tahá z trouby pekáče,
dneska budou hambáče.
Noc jí rychle utekla
k večeři je upekla.

1
2