Jeníček s Mařenkou sbírali
lysohlávky,
v lese se ztratili. Ach! Chyba lávky!
Děti spolu bloudí lesem,
kříčí a řvou: „K*rva, kde jsem?!“
Černá tma už stíny žere,
hezký den se pěkně s*re.
A už nejsou veselí,
výlet v lese v prdeli.
Pochopili, že jsou v řiti,
i vylezl Jeník na strom, jestli se
někde svítí.
Volá dolů: „Prdýlko,
v dálce vidím světýlko!“
Řekl Jeník: „Jdem tím směrem,
my se ze tmy neposerem!“
Pokračování na další straně