Koho se riziko týká nejvíc
Největší smysl má opatrnost ve třech situacích: když máte doma kočku, psa nebo malé dítě. U koček je problém jednoduchý — rády okusují listy a zkoumají vše, co visí z květináče. U psů bývá riziko vyšší u štěňat a zvědavých jedinců. A u malých dětí je potíž v tom, že sahají a dávají předměty do úst bez rozlišování. ASPCA řadí pothos mezi rostliny toxické pro psy i kočky a doporučuje zabránit přístupu k rostlině.
Z praxe platí jednoduché pravidlo: jestli už teď víte, že váš mazlíček okusuje pokojovky, pothos není chytrá volba. Ano, dá se zavěsit vysoko nebo dát mimo dosah, ale ne každá domácnost to zvládne dlouhodobě udržet. U pěkné rostliny se nevyplácí spoléhat na to, že si jí nikdo nevšimne.
Co dělat, když list okusí pes, kočka nebo dítě
První krok je prostý: odstraňte zbytky rostliny z tlamy, nic nenutit k jídlu a nezkoušet domácí experimenty. Pokud se objeví slinění, bolest, zvracení, potíže s polykáním nebo otok, je na místě kontaktovat veterináře, toxikologické centrum nebo lékaře podle toho, koho se situace týká. Přesný postup se může lišit podle množství a příznaků, ale odborné zdroje se shodují v tom, že potíže mohou nastoupit rychle a je lepší jednat včas.
Pothos má ještě druhý problém: v teplém klimatu umí zplašit
V bytě je to ukázněná popínavka. Venku v teplých oblastech se ale může chovat úplně jinak. Univerzita na Floridě hodnotí Epipremnum aureum jako druh s vysokým invazním rizikem. Rostlina se dokáže šířit vegetativně, dobře regeneruje a v příznivých podmínkách se rychle rozrůstá. Proto se v teplém podnebí nedoporučuje její vypouštění do přírody ani vyhazování řízků na zahradu.
Tohle je mimochodem dobrý příklad toho, jak může být „snadná pokojovka“ zároveň ekologický problém. Co bez potíží přežije v květináči, může ve vhodném klimatu přerůst v agresivního konkurenta pro místní vegetaci. Pro české domácnosti to sice není hlavní téma, ale pro lidi, kteří pobývají v subtropech nebo teplejších oblastech, už to podstatné je.