Když se z odpočinku stala hra
Někdo si potají šeptal s kamarádem na vedlejší postýlce, jiný počítal dlaždice na stropě. Občas se někdo rozesmál nebo spadl z postýlky a učitelka musela přísně zakročit. I přes drobné přestupky mělo polední spaní svůj rituál – po probuzení čekala svačina, jablko nebo rohlík s máslem, a pak zase hry a smích.
Dnes by si to mnozí rádi zopakovali
Zatímco tehdy děti počítaly minuty, kdy se spánek konečně skončí, dnes by mnozí dospělí dali cokoliv za půlhodinku klidu s dekou a pohádkou. Polední spaní ve školce se tak stalo nostalgickým symbolem dětství, kdy bylo všechno jednodušší – i ten nechtěný odpočinek měl své kouzlo.