Po ruské invazi udělal definitivní řez
V lednu 2024 Kokorič oznámil, že se oficiálně vzdává ruského občanství. Ve vlastním veřejném prohlášení krok zdůvodnil zásadním nesouhlasem s ruskou invazí na Ukrajinu a politikou vlády Vladimira Putina.
Podle jeho slov šlo o vědomé rozhodnutí, ke kterému směřoval od února 2022. Formálně tak ukončil svou poslední právní vazbu na Rusko.
Mezitím už budoval další společnost. Destinus založil v roce 2021 ve Švýcarsku jako projekt zaměřený na vysokorychlostní letectví a pohonné systémy. Po začátku války na Ukrajině však firma postupně přesunula značnou část pozornosti k obranným technologiím, dronům a střelám.
Dnes má společnost sídlo v Nizozemsku a výrobní kapacity v několika evropských zemích.
Ruta B1 už není prototyp. Firma ji vyrábí téměř jako automobilovou sérii
Největší pozornost nyní přitahuje střela Ruta B1. Destinus tvrdí, že během několika let přešel od prototypové výroby k průmyslové sérii, která se v říjnu 2026 přiblížila 300 dokončeným kusům za měsíc.
Firma si navíc sama vyrábí několik klíčových částí. Patří mezi ně proudový motor T150, navigační systém, avionika i samotná konstrukce střely. V červnu 2026 Destinus oznámil výrobu tisícího motoru T150.
Ruta B1 má podle údajů výrobce a Ukrajinské pravdy dolet přes 300 kilometrů a může nést užitečné zatížení až kolem 150 kilogramů. Je navržena pro nízký let nad terénem a má být schopna pokračovat v navigaci také v prostředí, kde je satelitní navigace rušena nebo není dostupná. Ukrajinské síly už tento systém podle veřejně dostupných zpráv používají.
Další verze už míří přes 700 kilometrů
Destinus přitom u první varianty nekončí. Firma už zahájila výrobu a testování výrazně výkonnější Ruta Block 2.
Ta má podle oficiálních parametrů dolet přes 700 kilometrů a nosnost kolem 250 kilogramů. Střela má být přepravována, skladována i odpalována z uzavřeného kontejneru, což zjednodušuje logistiku a umožňuje rychlejší přesuny. Navigace je navržena také pro prostředí silného elektronického boje.
Ještě dál jde plánovaný Ruta Block 3, na kterém Destinus spolupracuje s německým Rheinmetallem. Cílem je střela s doletem kolem 2 000 kilometrů a bojovou částí o hmotnosti přibližně 250 kilogramů. Letové testy této verze jsou podle současného plánu očekávány v roce 2027.
Rheinmetall vidí v Destinusu něco, co evropským armádám dlouho chybělo
Právě spolupráce s Rheinmetallem ukazuje, že Destinus už není pouze technologický startup. Obě společnosti připravují společný podnik zaměřený na evropské systémy dlouhého dosahu.
Cílem je vyrábět střely ve velkých sériích přímo v Evropě a co nejméně záviset na mimoevropských dodavatelích. Destinus například zdůrazňuje, že u svých střel nechce používat čínské komponenty, přestože by tím podle Kokoriče mohla být výroba jednodušší a levnější.
Tato strategie souvisí s jednou z hlavních lekcí války na Ukrajině. Nestačí mít několik desítek mimořádně drahých přesných zbraní. Při dlouhodobém konfliktu je rozhodující, zda průmysl dokáže ztracenou munici rychle doplňovat.