Kokorič tvrdí: Evropa nepotřebuje stovky, ale desetitisíce střel
Právě zde je jeho pohled výrazně odlišný od tradiční evropské zbrojní výroby. Kokorič podle Reuters tvrdí, že skutečné odstrašení potenciálního protivníka může vyžadovat zásoby v řádu desítek tisíc střel.
Samotná výroba podle něj už navíc nemusí být největším problémem. Evropské armády potřebují současně vytvořit jednotky schopné střely používat, sklady, logistiku, údržbu, odpalovací zařízení a systémy pro získávání informací o cílech.
Jinými slovy, Evropa může být schopná vyrobit stovky střel měsíčně, ale stále musí vybudovat infrastrukturu, která takové množství dokáže skutečně využít.
Zajímavý paradox: technologie pro boj s Ruskem vytváří člověk, který pomáhal budovat jeho soukromý kosmický průmysl
Právě Kokoričův osobní příběh dává celé situaci neobvyklý rozměr. V roce 2014 stál u vypouštění jedněch z prvních soukromých ruských družic. O deset let později se ruského občanství vzdal a jeho společnost začala rozvíjet systémy používané státem, proti kterému dnes Rusko vede válku.
Ruské úřady si tohoto obratu samozřejmě všimly. Podle Jamestown Foundation Moskva v roce 2026 označila Destinus za potenciální vojenský cíl právě kvůli jeho roli při posilování ukrajinských a evropských úderných schopností.
Číslo 300 za měsíc je působivé. Je ale potřeba vědět, co přesně znamená
Tvrzení, že jedna firma vyrábí za měsíc více střel s plochou dráhou letu než celá Evropa před válkou za rok, pochází od Destinusu a převzala ho agentura Reuters. Veřejně dostupná data neumožňují kompletně ověřit všechny historické výrobní objemy evropských zbrojovek.
Stejně tak číslo 1 750 označuje vyrobené střely Ruta B1, nikoli počet kusů předaných Ukrajině. Destinus přesné rozdělení dodávek jednotlivým zákazníkům nezveřejnil.
To ale nemění základní fakt: výrobní kapacita společnosti během krátké doby dramaticky vzrostla a evropské zbrojní firmy se snaží přejít od malých sérií velmi drahých zbraní k podstatně masovější výrobě.