„Prosím, mluvte s dětmi německy,“ žádá rodiče, ale bez úspěchu. Některé rodiny sledují jen tureckou nebo arabskou televizi a jazyk okolního prostředí zůstává na okraji zájmu.
Důsledkem je, že i když se děti naučí číst a psát, nedokážou rozumět textu, protože jazyk neovládají dostatečně.
Šance dětí s migračním původem klesají. Učitelé mluví o budoucím uplatnění
Pedagožka vnímá, že za několik let se situace projeví i na pracovním trhu. Když děti neovládají jazyk, jejich možnosti se dramaticky zužují. Hovoří o tom otevřeně:
„Jaké mají šance? U chlapců sociální dávky nebo problémy se zákonem, u dívek velmi brzké mateřství.“
Řešením by podle ní bylo zahájit jazykovou přípravu už v předškolním věku – nejlépe od tří let.
Podobná situace i mimo Vídeň. Učitelé čelí agresivitě a kulturním konfliktům
V Grazu upozorňuje vedení místní školy na další problém: vysoký podíl žáků, kteří nejenže neovládají němčinu, ale zároveň mají potíže přijmout pravidla školy. Na škole, kde je více než 80 % dětí muslimského vyznání, dochází ke konfliktům i kvůli náboženství nebo společenským tématům.
článek pokračuje na další stránce…