Zatímco většina dětí miluje sáňkování, u jejího syna to funguje trochu jinak. Adela přiznává, že Maxíka jízda z kopce bavila jen chvíli.
„Asi dvacet minut ho to zajímalo. Spíš ho baví válet se ve sněhu, klouzat se jen tak, bez saní. A hlavně chodit do lesa,“ popsala.
Pro Maxíka jsou největší radostí jednoduché hry ve sněhu, ne organizované zimní aktivity.
Fanoušci rozděleni: jedni souhlasí, druzí kritizují
Adeliny výroky okamžitě vyvolaly diskuzi na sociálních sítích. Mnoho lidí se s jejím názorem ztotožnilo a přiznalo, že lyžování vnímají podobně.
Objevily se ale i kritické hlasy. Někteří tvrdili, že si lyžování prostě jen neumí užít, jiní poukazovali na to, že existují i klidnější a bezpečnější formy zimních sportů.
Zazněly však i vyváženější reakce, které připomněly, že jde jen o její osobní pohled, ne o útok na ostatní.
Jde si svou cestou – bez potřeby se zavděčit
A právě to je pro Adelu typické. Nehraje si na univerzální pravdu, ale otevřeně říká, jak věci cítí. Nepotřebuje zapadnout do většiny a nemá problém jít proti proudu.
Pro ni je zima hlavně o tichu, blízkosti a obyčejných chvílích, ne o výkonech, rychlosti a sjezdovkách.