Mezi stížnosti patří také nehumánní zacházení: Milan Lučanský byl držen v izolaci 23 hodin denně, bez možnosti telefonovat rodině, dopisy mu byly doručeny až po smrti. Podle svědectví byl při lékařském zákroku spoután i v narkóze, což podle evropských standardů není přípustné ani u doživotně odsouzených. Došlo i k pádu z vozíku a nevysvětleným poraněním hlavy, oka i krku.
Zpolitizovaný případ, nebo snaha o spravedlnost?
Adam Lučanský dnes působí jako poslanec slovenského parlamentu, což někteří považují za zviditelňování se na tragédii. On sám to však odmítá: „I kdybych nebyl v politice, jednal bych stejně. Dlužím to své matce a sestře.“ Tvrdí, že nešlo o obyčejnou smrt ve vazbě, ale o důsledek systémového selhání.
Co čekat od verdiktu ze Štrasburku
Evropský soud nyní vyzval slovenskou vládu, aby se vyjádřila. Pokud nedojde k mimosoudní dohodě, případ se dostane do sporového řízení. Adam Lučanský doufá v nezávislé a spravedlivé posouzení, které konečně ukáže celou pravdu o tom, co se v cele skutečně odehrálo.
„Nešlo jen o smrt otce. Šlo o selhání systému a nedůstojné zacházení, které nelze tolerovat. Proto bojuji dál.“
— Adam Lučanský