Třešně. Sladké, šťavnaté, lesklé. Symbol léta, bez kterého si málokdo dokáže představit prázdniny. Kdo by odolal misce čerstvých, rubínově červených plodů? Mnoho z nás si však alespoň jednou za život prošlo traumatizujícím okamžikem, kdy se uprostřed slastného sousta objevil nezvaný host – malý, bílý červík. První reakce? Zděšení, nevolnost a rychlé odhození celého plodu s odporem. A nevyhnutelná myšlenka: „Už jsem snědl/a část problému?“ Dnes se podíváme na vědeckou pravdu za tímto letním dilematem a zjistíme, co se vlastně stane, když třešeň s červíkem doopravdy sníte. A hlavně, jak se s nimi vypořádat, aby se na váš letní stůl nedostali.
Panika je zbytečná: Váš trávicí systém si s ním poradí!
Než začnete házet třešně do koše, máme pro vás uklidňující zprávu: Není důvod k panice! Dobrou zprávou je, že se nic hrozného nestane, pokud omylem spolknete třešeň s jejím drobným obyvatelem. Červi, které lze nejčastěji nalézt v třešních a jiných peckovinách, jsou larvy vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi), což je drobná ovocná muška, která klade svá vajíčka přímo do dozrávajících plodů.
Tyto drobné larvy nejsou pro lidské zdraví škodlivé. I když červa omylem sníte, vaše tělo ho stráví jako jakýkoli jiný proteinový materiál. Lidský trávicí systém je úžasně efektivní a je vybaven tak, aby si poradil s nejrůznějšími organickými látkami. Larva vrtule třešňové je zkrátka jen malá dávka proteinu, která nepředstavuje žádné riziko otravy ani vážných zdravotních následků.
Nejedovatí, netoxičtí: Žádné obavy!
Na rozdíl od některých bakterií, virů nebo jiných kontaminantů potravin, třešňoví červi nejsou jedovatí, nepřenášejí lidské nemoci a neprodukují žádné toxiny. Jejich přítomnost v ovoci je čistě lokální a omezuje se jen na konkrétní plod. Takže i když sníte třešeň s červem, nedojde k otravě ani k vážným zdravotním problémům. V nejhorším případě se mohou objevit velmi mírné žaludeční nevolnosti, a to pouze u jedinců s mimořádně citlivým trávicím systémem – ale i to je jev spíše ojedinělý a psychologicky podmíněný. Většinou je to spíše otázka „fuj“ faktoru než reálného rizika.
Třešeň a červ: Přirozený tandem a signál kvality?
Zajímavé je, že někteří odborníci na ekologické zemědělství a ovoce tvrdí, že takové „nedostatky“ jsou ve skutečnosti známkou toho, že třešeň nebyla ošetřena agresivními chemickými pesticidy. Přítomnost červů tedy může paradoxně znamenat, že ovoce je přirozeněji pěstováno, bez použití toxických látek, které by zničily nejen škůdce, ale i část přirozené mikroflóry a ekosystému. V dnešní době, kdy je poptávka po ekologických a bio produktech stále vyšší, může být přítomnost červa paradoxně vnímána jako pozitivní signál pro ty, kteří preferují přírodní a neošetřené ovoce. Je to malá daň za jistotu, že nejíte koktejl chemikálií.
Životní cyklus vrtule třešňové: Nepřítel, který je všude
Abychom pochopili, jak se červi do třešní dostanou, je dobré znát jejich životní cyklus. Dospělá vrtule třešňová, drobná moucha s charakteristickými křídly, se objevuje na jaře, obvykle v květnu a červnu, v době, kdy třešně začínají dozrávat a získávají barvu. Samička klade vajíčka přímo pod slupku plodu. Z vajíček se během několika dnů vylíhnou larvy (červíci), které se živí dužinou plodu. Jak třešeň dozrává, larva roste. Poté, co se larva nasytí, opouští plod (někdy ještě před sklizní, jindy až po ní), spadne na zem, zakuklí se a zimu přečká v půdě, aby se další jaro cyklus opakoval. Proto jsou nejčastěji napadeny dřívější odrůdy třešní, na které moucha klade vajíčka v prvním náletu.
Pokračování na další straně