Francouzský prezidentský pár, Emmanuel Macron a jeho manželka Brigitte, se opět ocitl v epicentru mediální bouře. Tentokrát za to nemůže politické prohlášení, ale údajně „trapná scéna“ během přistání ve Vietnamu. Záběry, které údajně ukazují napjatý okamžik, kdy Brigitte „fackuje“ Emmanuela a s jasně viditelnou zaťatou pěstí vystupuje z letadla, vyvolaly záplavu rozhořčených reakcí a znovu obnovily horečný zájem o jejich desítky let starý, kontroverzní milostný příběh.
Uprostřed této nové mediální vřavy se z archivů znovu vynořil jeden záznam z května 1993 – moment, který dnes mrazí mnoho lidí po celém světě. Video ukazuje tehdy patnáctiletého Emmanuela Macrona, jak po školní hře přijímá gratulaci od své učitelky dramatu, tehdy čtyřicetileté Brigitte Auzière (dnes Tronjoux, po sňatku Macron). Na kameru byl zaznamenán krátký polibek na tvář a podání ruky. Právě tento zdánlivě nevinný okamžik, dnes vnímaný prizmatem jejich pozdějšího vztahu a současného skandálu, vyvolává u mnohých nepříjemné pocity a otázky ohledně hranic a etiky.
Učitelka, matka tří dětí a budoucí první dáma: Láska proti všem pravidlům
V době, kdy se seznámili, byla Brigitte vdaná a matka tří dětí, přičemž jedno z nich bylo Emmanuelovou spolužačkou. Pracovala jako učitelka v soukromé katolické škole La Providence v Amiens, kde Macron studoval drama. Navzdory zjevným a drtivým překážkám – obrovskému věkovému rozdílu (25 let), rodinným povinnostem a společenským normám, které takový vztah naprosto odsuzovaly – mezi nimi rychle vznikla neobyčejně blízká a intenzivní atmosféra. Podle dostupných svědectví se jejich vztah začal vyvíjet z mentorství, kdy Emmanuel trávil s Brigitte hodiny po škole, aby s ní pracoval na hrách. V té době dospívající Emmanuel již v 16 letech šokoval své tehdejší učitele a spolužáky, když své budoucí manželce prohlásil, že si ji jednoho dne vezme.
Odpor rodiny a první, nucené odloučení
Reakce Macronových rodičů na tento nekonvenční vztah byla, dalo by se říci, předvídatelná – nedívali se na něj ani trochu příznivě. Jeho otec, Jean-Michel Macron, podle dostupných svědectví trval na tom, aby se Brigitte od Emmanuela distancovala, dokud nedosáhne plnoletosti. Údajně odpověděla: „Nemůžu ti nic slíbit.“ Tento výrok sám o sobě naznačuje hloubku citů, které se mezi nimi již tehdy vytvořily.
Krátce nato byl Emmanuel poslán do prestižního pařížského lycea Henriho IV. na další vzdělání, což mělo vztah ukončit. Rodiče doufali, že vzdálenost a nové prostředí jejich pouto přeruší. Opak byl však pravdou. Milostná linka nebyla přerušena, nýbrž přežila a sílila.
Od školních dramat k životním rolím: Vztah, který trpělivě bořil bariéry
V dokumentu odvysílaném před několika lety Brigitte vzpomínala na jejich společné chvíle a zdůrazňovala Emmanuelovu neuvěřitelnou zralost a vytrvalost. „Myslela jsem si, že se začne nudit, že to bude jen pubertální poblouznění, ale nepřestali jsme si psát. Krůček po krůčku si mě jeho inteligence a neuvěřitelná trpělivost úplně získala,“ řekla.
A jak roky plynuly, jejich vztah sílil, navzdory všem společenským tlakům a překážkám. Trávili hodiny telefonováním a Emmanuel, jak sama Brigitte říká, trpělivě bořil všechny bariéry, které si nastolila, ať už šlo o společenské konvence, strach z odsouzení, nebo její vlastní pochybnosti. Jejich pouto bylo budováno na pevných základech hluboké komunikace, intelektuální kompatibility a neochvějné vzájemné podpoře.
Svatba a politický vzestup: Z učitelky první dámou
Emmanuel a Brigitte se vzali 20. října 2007 v pobřežním městě Le Touquet-Paris-Plage, kde pár stále vlastní dům. Jemu bylo v té době 29 let a jí 54. Jejich svatba byla událostí, která sice vyvolala zájem, ale zdaleka ne takovou vlnu kontroverzí, jakou zažil jejich vztah později, s Macronovým politickým vzestupem. Krátce poté Brigitte opustila své povolání učitelky, aby se plně věnovala podpoře svého manžela v jeho ambiciózní politické kariéře.
Během prezidentské kampaně v roce 2017 sehrála Brigitte klíčovou roli. Nebyla jen manželkou, ale i poradkyní, emocionální oporou a tvůrkyní jeho image. Její přítomnost po jeho boku byla neoddělitelnou součástí jeho kampaně a veřejného vystupování. Dnes je stále aktivní jako první dáma Francie a angažuje se v řadě humanitárních a sociálních projektů, čímž si buduje vlastní veřejnou roli, i když se stále potýká s kritikou a odsudky.
Pokračování na další straně