Prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, která označují rozhodnutí členských států NATO zvýšit výdaje na obranu za „katastrofální pro Alianci“ a předpovídají její nevyhnutelný kolaps, rezonují po celém světě a vyvolávají otázky ohledně budoucí stability globální bezpečnosti. Tyto výroky přicházejí v době, kdy se NATO snaží posílit svou obranyschopnost v reakci na měnící se geopolitickou situaci a rostoucí napětí.
Lavrovova kritika a ruská „zdravý rozum“
Lavrovova reakce byla přímou odpovědí na prohlášení polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, který naznačil, že zvýšení ruských vojenských výdajů povede ke kolapsu. Ruský ministr zahraničí však otočil argumentaci a vyzval „vedoucí představitele NATO, aby se obrátili ke zdravému rozumu,“ jak informovala agentura Tass.
Zopakoval slova ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko naopak plánuje snížit své vojenské výdaje. „Rusko, jak nedávno prohlásil prezident Vladimir Putin, plánuje snížit vojenské výdaje a řídit se zdravým rozumem, nikoli fiktivními a přitaženými za vlasy hrozbami, jak to dělají členské státy NATO včetně Sikorského,“ prohlásil Lavrov. Tato rétorika naznačuje snahu Moskvy prezentovat se jako racionální a mírumilovný aktér na mezinárodní scéně, zatímco NATO je vykreslováno jako agresivní a destabilizující síla.
Ambiciózní plány NATO: 5 % HDP na obranu
Lavrovova kritika přichází v době, kdy spojenci NATO přijali na dvoudenním summitu v Haagu společnou deklaraci, která stanovuje ambiciózní nový kolektivní cíl: výrazné zvýšení výdajů na obranu do roku 2035, a to až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
Podle dokumentu, jak informovala agentura Reuters, bude nejméně 3,5 procenta HDP vyčleněno na základní obranné potřeby. Dalších 1,5 procenta bude směřováno na bezpečnostní výdaje, které zahrnují ochranu kritické infrastruktury a posílení obranně průmyslové základny aliance. Tento krok je vnímán jako snaha Aliance reagovat na rostoucí bezpečnostní výzvy, včetně kybernetických hrozeb, hybridních válek a tradičních vojenských konfliktů.
Deklarace rovněž uvádí, že členské státy budou předkládat roční plány s důkazy o věrohodné cestě k dosažení tohoto cíle. Komplexnější přezkum pokroku pak bude následovat v roce 2029, což naznačuje dlouhodobý závazek k posílení obranných schopností.
Pokračování na další straně