NAD EVROPOU SE TYČÍ NOVÉ NEBEZPEČÍ: Stačí jediná jiskra k zažehnutí konfliktu, který zastíní válku na Ukrajině!

Zatímco světová pozornost se i nadále soustředí na brutální válku na Ukrajině, v severní Evropě doutná mnohem nebezpečnější krize – potenciální konflikt v Baltském moři, který by mohl propuknout již letos v létě. Setkání mezi ruskými a loděmi NATO jsou na tomto strategicky klíčovém území stále častější a napětí je tak vysoké, že sebemenší chyba nebo provokace by mohla vést ke katastrofě epických rozměrů, která by zcela zastínila probíhající boje na východě Evropy.

Stínová flotila a sabotáže: Ruské provokace eskalují

V posledních měsících členské státy NATO hlásily znepokojivou sérii pokusů o sabotáž klíčových podmořských kabelů, které přenášejí internet, energii a komunikace – doslova životní tepnu moderní společnosti. Tyto incidenty vyvolávají vážné obavy o kybernetickou bezpečnost a integritu kritické infrastruktury. A jako by to nestačilo, minulý týden Rusko v jasné demonstraci síly zahájilo rozsáhlá vojenská cvičení v Baltském moři. Do vod mezi Evropou a Skandinávií vplulo více než 20 válečných lodí, 25 letadel a vrtulníků a 3 000 vojáků. Jedná se o provokativní a alarmující akci, která zvyšuje již tak vysoké napětí.

Olej v ohni: Proč Rusko riskuje?

Co se skutečně skrývá za těmito stále agresivnějšími provokacemi, které balancují na hraně otevřeného konfliktu? Odpověď je překvapivě jednoduchá – ropa. Přesněji řečeno, miliardy liber v hodnotě ruských petrochemikálií, které jsou nelegálně přepravovány přes Baltské a Severní moře, a to navzdory mezinárodním sankcím. Pro Vladimira Putina je tento šedý obchod životně důležitou finanční tepnou, která plní jeho pokladnu a umožňuje mu pokračovat ve válce na Ukrajině. Bez těchto masivních příjmů by jeho válečná mašinérie čelila vážným problémům.

V sázce je obrovské riziko. Jak varoval švédský ministr obrany Pål Jonson: „Rusko má tendenci podstupovat velká politická a vojenská rizika.“ Tato politika „na hraně“ vytváří mimořádně nestabilní prostředí.

Tajemství „stínové flotily“: Největší námořní operace v historii

V centru tohoto konfliktu je tzv. „stínová flotila“ – skrytá armáda asi 1400 tankerů, která představuje největší tajnou námořní operaci v historii. Moskva donedávna existenci této flotily vehementně popírala, ale s přísnějšími mezinárodními sankcemi ji Rusko začalo otevřeně bránit – jak ze vzduchu, tak z moře. Vzkaz pro NATO je naprosto jasný a nekompromisní: „Pokud se do toho zapojíte, zareagujeme.“

Pro Kreml je tato tajná flotila dnes tím, čím byly zásobovací konvoje pro Británii za druhé světové války – s tím rozdílem, že se zde nebavíme o boji za svobodu, ale o financování války a ničení, které má devastující dopad na celé regiony.

Jak to všechno začalo? Dvojí hra s ropou

Putinova válečná mašinérie se spoléhá na kombinaci legálního i nelegálního prodeje ropy. V prosinci 2022 se země G7, EU a Austrálie dohodly na omezení ceny ruské ropy na 60 dolarů za barel – což bylo nejméně 5 % pod průměrnou tržní cenou. Cílem bylo radikálně snížit Putinův válečný rozpočet. Ačkoli Rusko tento limit formálně dodržuje, fosilní paliva stále tvoří třetinu jeho vládních příjmů. Do roku 2022 EU utratila za ruské energetické produkty přes 200 miliard liber, což ukazuje obrovskou závislost a potenciální zisk.

Ale souběžně s legálním obchodem Rusko nadále prodává ropu pod tržní cenou, ale nad povolenou hranicí – do zemí, jako je Čína a Indie, a to prostřednictvím spletité sítě tajných tankerů a zprostředkovatelů. Tyto lodě, často nepojištěné, špatně udržované a registrované v zkorumpovaných afrických státech, plují po boku legitimních tankerů, čímž maskují svou skutečnou činnost. Mnoho z těchto společností provozují ruští agenti nebo bezskrupulózní obchodníci, kteří na válce vydělávají miliony.

Obrovský rozsah nelegálního obchodu a narůstající tlak

Odborníci odhadují, že zatímco legální ruský vývoz ropy přináší ročně přibližně 184 miliard liber, nelegální vývoz přesahuje neuvěřitelných 500 miliard liber – obrovskou sumu, která přímo financuje válku na Ukrajině a umožňuje jí pokračovat.

Někteří velcí vývozci, jako je Turecko a Indie, tuto „černou ropu“ otevřeně dovážejí a dosahují značných zisků. Úkol západních zemí je však čím dál těžší. Stovky tankerů již byly sankcionovány a v prosinci se Spojené království a všech 12 států Baltského moře zavázaly k tvrdému zásahu proti této flotile a jejímu narušení. Nejnovější, 17. balíček sankcí EU, přijatý 20. května, se týká až 343 lodí – kterým je nyní oficiálně zakázáno vplouvat do evropských přístavů bez důsledků pro samotné přístavy.

Aby se těmto zákazům vyhnuly, stínové tankery se nyní stále častěji rozhodují pro riskantní operace překládky ropy na moři. Tyto operace se provádějí bez ostrahy, v noci, často v Černém a Egejském moři. V prosinci 2024 byly zaznamenány dva velké úniky ropy, což poukazuje na ekologické riziko a nebezpečnost těchto praktik. Ještě horší je, že rafinerie v Turecku, Indii a dalších zemích míchají legální a nelegální ruskou ropu a prodávají ji na světovém trhu jako legitimní, čímž obchází sankce a ztěžují kontrolu.

Stínová flotila přechází do otevřené ofenzivy: Krok k eskalaci

Tyto operace až donedávna zůstávaly pod radarem, dokud nezačaly incidenty s podvodními kabely, které Rusku hrají do karet. Například loď „Eagle S“ byla přistižena, jak táhne kotvu na mořském dně poblíž klíčových komunikačních spojení.

10. května uvalila Velká Británie sankce na tanker Jaguar v Severním moři. Estonsko se jej pokusilo zastavit, ale kapitán odmítl zastavit a zrychlil. Krátce poté vstoupil do estonského vzdušného prostoru ruský stíhací letoun Su-35. Bylo to poprvé, co Rusko otevřeně použilo vojenskou sílu k obraně své stínové flotily. Jen o několik dní později Finsko oznámilo, že ruské válečné lodě nyní tankery doprovázejí jako oficiální ochranu. To je zřetelná eskalace a jasný signál, že Rusko je připraveno bránit své nelegální operace vojenskou silou.

Pokračování na další straně