Příčiny rakoviny byly objeveny již před rokem 1923, ale v roce 1931 byla slavnému biochemikovi Ottovi Warburgovi udělena Nobelova cena. Tehdy prokázal, že růst rakoviny úzce souvisí s nefyziologickým způsobem života. Jinými slovy, zjistilo se, že je způsobena stravou, která překyseluje organismus, a s tím úzce souvisí i nedostatek pohybu. V takovém případě se v těle vytváří kyselé prostředí a přívod kyslíku je nedostatečný.
Vysvětlil, že kyselé prostředí odčerpává z postižených buněk životně důležitý kyslík. Nedostatek kyslíku pak vytváří kyselé prostředí. Jinými slovy, pokud tělo zůstává dlouhodobě příliš kyselé, dochází v něm k nedostatku kyslíku, což zvyšuje náchylnost k rakovině. Otto Warburg prokázal, že dlouhodobé zbavení zdravých buněk 30 % kyslíku může způsobit rakovinu již za dva dny.
Rakovina se vyvíjí bez potřeby kyslíku a roste ve špatném prostředí. Nádory a jejich tkáně jsou kyselé, zdravé tkáně jsou zásadité. Všechny typy nádorů splňují dvě známé základní podmínky: kyselost krve a hypoxii v důsledku nedostatku kyslíku dopravovaného k buňkám. Vědci zjistili, že nádorové buňky nemohou přijímat kyslík a nemohou žít v kyslíku. Pouze v nepřítomnosti kyslíku a s glukózou se mohou rakovinné buňky množit a růst. Jinými slovy, nádory lze považovat za obranný mechanismus, který využívá zdravé buňky k přežití v kyselém prostředí.
Pokračování na další straně