V sobotu ve věku 87 let vyhasl život legendy českého herectví, dabingu a nezapomenutelného baviče Jiřího Krampola. Zpráva, která otřásla uměleckým světem i srdci tisíců fanoušků, byla potvrzena blízkým rodinným přítelem, saxofonistou Felixem Slováčkem. „Vím to, stalo se to včera v 19:15,“ sdělil otřesený Slováček, jehož pojilo s Krampolem hluboké přátelství. Odchod muže, který svým humorem a charakteristickým hlasem provázel generace Čechů, zanechává v kulturní krajině hlubokou ránu.
Poslední kapitola bojovníka s osudem
Poslední měsíce života Jiřího Krampola byly poznamenány statečným, avšak vyčerpávajícím bojem se zhoršujícím se zdravotním stavem. Ačkoliv jeho duše zůstávala plná optimismu a nakažlivého elánu, tělo se postupně vzdávalo. Závěr života strávil v domě sociálních služeb nedaleko pražského Staroměstského náměstí, kde hledal klid a péči.
Jeho zdravotní komplikace eskalovaly v posledních týdnech. Už na začátku července musel být hospitalizován, ale středa tohoto týdne přinesla kritické zhoršení, kdy byl opět přijat do nemocnice a připojen na kyslík. Plíce, které mu způsobovaly potíže už od února loňského roku, byly zřejmě jeho Achillovou patou. V únoru tohoto roku podstoupil náročný zákrok na odstranění vody kolem srdce, ale ani to nepřineslo trvalou úlevu. Bronchiální problémy se vracely s neúprosnou pravidelností.
Loni, v roce 2024, se Krampol s těžkým zápalem plic léčil v Nemocnici Na Františku. I přes naléhání lékařů si koncem března vynutil propuštění na reverz, což se ukázalo jako osudové rozhodnutí. Jen o pár dní později se jeho stav natolik zhoršil, že ho sanitka musela odvézt zpět do nemocnice, tentokrát na anesteziologicko-resuscitační oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Vzal jsem si prášky a udělalo se mi špatně, tak mi radši kamarád z baráku zavolal sanitku,“ popsal tehdy herec pro TN.cz. Byl to boj, který bohužel nakonec prohrál.
Hlas, který se vryl do paměti národa
Jiří Krampol se narodil v malebném Buštěhradu. Jeho umělecká dráha začala v roce 1962, kdy absolvoval obor činoherní herectví na pražské DAMU. Ještě téhož roku získal své první angažmá v Divadle Na Fidlovačce. Následovaly scény Divadla Na zábradlí a později se stal i členem legendárního Semaforu, kde naplno rozvinul svůj komediální talent.
Největší stopu však zanechal v českém dabingu. Po emigraci Jana Třísky v roce 1977 převzal nesnadný úkol – propůjčil svůj nezaměnitelný hlas francouzskému šarmantnímu bouřlivákovi Jeanu-Paulovi Belmondovi. Jeho energická interpretace dokonale sedla k Belmondově osobnosti a stala se ikonickou. Po smrti další dabingové legendy Františka Filipovského převzal i štafetu dabování nezapomenutelného Louise de Funèse, čímž potvrdil svou mistrovskou schopnost vdechnout život zahraničním hvězdám.
Pokračování na další straně