Chystaná vlna extrémních veder z Afriky, která aktuálně sužuje Itálii a Chorvatsko, se bezprostředně nejeví jako bezprostřední hrozba pro Českou republiku ve stejném rozsahu a intenzitě, jako v jižní Evropě. Je důležité si uvědomit, že i když se Česká republika v posledních letech potýká s rostoucím počtem tropických dní a silnějších vln veder, málokdy dosahují takových extrémů jako ve Středomoří.
Historicky se v České republice vyskytly dny s teplotami nad 38 °C, například v červenci 2023, kdy Plzeň-Bolevec a Řež u Prahy zaznamenaly 38,6 °C. Tyto události jsou však spíše ojedinělé, zatímco v Itálii a Chorvatsku jsou teploty kolem 40 °C v letních měsících častější a déletrvající.
Co ale můžeme očekávat v Česku, s ohledem na probíhající globální oteplování:
- Zvyšující se frekvence a intenzita vln veder: Ačkoliv se aktuální africká anticyklóna Pluto soustředí na jih Evropy, je trendem, že i do České republiky se v budoucnu budou dostávat delší a intenzivnější vlny veder. Klimatické modely ukazují, že počet tropických dnů (s maximální teplotou 30 °C a více) a supertropických dnů (35 °C a více) se bude zvyšovat.
- Větší riziko sucha a požárů: Vyšší teploty a méně srážek (nebo srážky ve formě prudkých lijáků, které neodvádí vodu do půdy efektivně) vedou k častějším a rozsáhlejším obdobím sucha. To zvyšuje riziko lesních požárů, zejména v oblastech s vyšším množstvím suché vegetace. České úřady často vydávají výstrahy před vysokým nebezpečím požárů, zejména na jižní Moravě a v Čechách.
- Zátěž pro zdravotnictví: I v Česku je důležité, aby si veřejnost byla vědoma rizik spojených s horkem, zejména pro seniory, malé děti a osoby s chronickými onemocněními. Úpal, dehydratace a oběhové problémy jsou reálnými hrozbami.
- Dopady na zemědělství a vodní hospodářství: Vyšší teploty a sucho mají negativní dopad na úrodu a dostupnost vody, což může mít dlouhodobé ekonomické a ekologické důsledky.
Pokračování na další straně