Moje máma vychovala mě i staršího bratra bez pomoci. Každý den byla v robotu od rána do večera a vzpomínám si, jak jsem jí vyvolával do práce, kdy přijde domů. Čekali jsme ji, dokud nepřišla unavená a zničená, ale dokázala ze mě iz bratra vychovat muže, za které se nemusí stydět. Osamostatnil jsem se ve 24 a teď mám vlastní byt, dobrou práci a žiji, jsem tady…
Proto ženy, matky, říkám vám, jděte pryč od těch chlapů, dokážete to, vím, že to bude těžké a ano, zvyk je železná košile… A vám, chlapi, kteří děláte peklo svým ženám, řeknu jen tolik. Na každou svini se vaří voda. V životě jsem se nikomu neklaněl a ani nebudu. Zaslouží si to jen dvě ženy v mém životě. Žena, která mi dala život a starala se o mě, neboť je pro mě královna, že to dokázala (jako dítě jsem nebyl nejlepší) a žena, která bude nosit pod srdcem mé dítě.”